Why me? [Niall Horan]

Kapitola 8

,,Já ale nechci pryč" postěžuje si Bethany když je zbaleno. Z jejího útulného pokojíčku zbyl jen bílý nábytek a růžové stěny.

,,Já vím. Taky nechci,aby si odjela. Ale pro obě je to lepší,i když to trhá srdce" přikleknu k ní a lehce ji obejmu.

,,Nechci k tetě a babičce,nemám je ráda" řekne a odtrhne se ode mě.

,,Beth! Jsou milý a hezky se o tebe postarají."

,,A přijedeš na můj první školní den?"

,,To si nenechám ujít,Bethy." usměju se. Pamatuju si,jak na můj první školní den přijela máma pozdě a nevyspaná. 'Jsi moje velká holka' řekla mi,než opustila školu a vlepila mi polibek na tvář.

,,Teta klepe" poznamená Bethany a já se vytrhnu ze svého vzpomínání.

,,Tak,věci už jsou na cestě,máte všechno?" usměje se a já kývnu. ,,Tak jedem" řekla a já si povzdechla. Nastoupili jsme do auta a rozjeli se k letišti.

Na letišti byla snad polovina Londýna. Všichni se buď loučili,nebo vítali se svými blízkými.

Když zavazadla byly odbavené,mohli jsme už jen čekat. Sedli jsme si na sedačky k vchodu do letadla,které letělo do Skotska. Všechny ty setiny,vteřiny,minuty mě ubíjeli. Nechci aby letěli,ale tak nějak to chci mít za sebou.

,,V pohodě?" otočí se na mě Lilly. Jen pootevřu pusu a přikývnu.

Víc jsem se zavrtala do své sedačky a čekala na to až mě opustí i ten poslední člověk.

„Všichni cestující do Skotska se prosím dostavte ke Gate 7”

Ozve se po celém letišti a já zadržím dech.

,,To je naše" řekne Lilly a stoupne si.

,,Ne! Já nechci" zakřičela Beth a její hrudník se začal rychle zvedat.

,,Beth,už jsme to probrali,žádný scény. Jdeme" řekla Lilly a chytila ji za ruku.

,,Sarah! Já nechci,nenávidím je,chci být u tebe,prosím" rozběhla se ke mě a začala brečet.

,,Beth,notak. Jsi statečná holka,udělej to pro.. Mě. A pro sebe,ne pro tetu." u poslední věty Lilly protočila očima. ,,Teď jdi,letadlo čeká" popostrčím ji.

,,Přijedeš?"

,,Co nejdřív" naposledy ji obejmu a ještě zamávám. Cítím štiplavé slzy v očích,ale rozhodnu se být jim vstříc. Naposledy zahlédnu tu malou postavu a posadím se na sedadlo. Proč? Proč se to takhle děje?

Možná bych se teď mohla vrátit do školy. Chybí mi výuka a lidi v ní. Taky bych si měla hledat práci,protože za poslední měsíc jsem se musela živit polévkami z plechovky nebo pečivem do jedné libry. Měla bych začít znova. Najít si pevný start novou prací a návratem do školy. Pak se to bude vyvjíjet. Nechci,aby se mi děli špatné věci,už jsem si jich užila dost.

Bylo by o hodně snažší říct stop a začali by se mi dít dobré věci. Bohužel život není film,jak si většina lidí myslí. Lidi by si měli sundat ty růžové brýle a zadívat se na realitu,protože není jenom dobro,ale i zlo. A to je ten problém.

Pomalu jsem se zvedla ze sedačky a začala hledat hlavní východ. Lidi zmateně běhali a hledali místa,na které se mají dostavit do nejbližších minut. V hlavě mi pobíhala jediná myšlenka - udělala jsem dobře?

Nasedla jsem do auta a vyjela z letiště. Cestou hrála jedna potichá písnička a já se už uklidněná soustředila na cestu přede mnou.

Otevřela jsem dveře a sundala si své prochozené tenisky. Padla jsem na postel a hlasitě vydechla. Začal mi zvonit mobil,líně jsem se natáhla k nočnímu stolku a uviděla jméno Niall.

,,Ano?" řekla jsem a otočila se na záda.

,,Ahoj,Sarah. Nechceš dneska večer někam?" řekl do telefonu nejistě.

,,Oh,no jasně. Moc ráda"

,,Okay,vyzvednu tě v sedm" s tím ukončil hovor. Znova jsem se rozplácla na postel a pomalu zavírala oči.

Slyšela jsem jemný zvuk písně,který se linul z mého mobilu. Jemně jsem pootevřela oči a promnula si je a se škubnutím si sedla na vyhřátou matraci. 18:57,kurva. Rychle jsem vstala a běžela do koupelny,kde jsem si vyčistila zuby a rychle se učesala.

Ze zdola se už ozývalo klepání a já rychle seběhla schody a otevřela dveře.

,,A-ahoj."

,,Ahoj,jdeš takhle?" ukázal na moje oblečení - sakra,zapomněla jsem se převléknout.

,,Ne,já - hned tady budu" rozběhla jsem se ke schodům,ale něčí ruka mi v tom bránila.

,,Ne,sluší ti to" řekl. Měla jsem prošoupané džíny a vytahanou špinavou mikinu,co je na tom slušivého?

,,Okay,jdeme?" řekl a já přikývla.

Šla jsem rovnou k autu,ale zastavil mě pobavený hlas. ,,Nejedeme autem"

,,Aha,dobře" chytla jsem ho za ruku a společně jsme se vydali do černých ulic Londýna.

,,Beth spí u kamarádky?"

,,Um.. No,ne. Víš.." nevěděla jsem jak začít. ,,Přijela sem teta ze Skotska a -"

,,Hlídá ji?" přerušil mě Niall.

,,Ne,ona.. Vzala si ji sebou domů a-"

,,Na jak dlouho?" Sakra Nialle,nepřerušuj.

,,Na furt.. Abych to všechno zvládala a.. Prostě.." jen jsem vzdychla. ,,Ale je to i dobře,zase nastoupím do školy,pokud mě vezmou a můžu si najít jinou a dobře placenou práci"

,,Je mi líto že odjela"

,,Nemusí" usmála jsem se.

Tak,nevím jak je dlouhý,protože píšu na mobilu a tam není číslo znaků,ale nevadí :D tak jak se Vám část líbí?^^

Jinak se omlovám za chyby:) Píšu nový příběh s Harrym,má zveřejněné už 2 kapitoly,tak se můžete podívat,kdo má zájem
❤❤❤