Danger Love [taekook]

20. Kapitola

Jungkook

Kookie! Hned skoč dolů!" uslyšel jsem za sebou, když jsem se rukama opíral o okno. Otočil jsem se a spatřil Taehyunga, který stál pod oknem a vystrašeně se na mně díval.

To chce abych skočil z okna na zem? Vždyť je to hrozně vysoko!

„N-Nedokážu to.." řekl jsem a rozbrečel se. Jsem hrozně vystrašený a slabý. Nemám takovou odvahu jen tak skočil z okna ven. Tohle po mně nemůže chtít.

„Musíš! Uhoříš tam!" křikl na mě. Plameny pohltily už i dveře mého pokoje, kouř pronikl do pokoje a já sem měl zase problém s dýcháním.

„Jungkooku! Kurva skoč už! Jinak půjdu dovnitř.." hned se rozešel ke dveřím, nemůžu ohrozit i jeho život.. Pomalu jsem nohu vyložil na parapet a rukama se zapřel o zeď abych mohl vylézt.

Taehyung si všiml, že lezu pomalu ven a tak se vrátil k oknu. Posadil jsem se a zůstal sedět. Nedokážu to.

„Chytím tě. Jen už skoč, prosím!" řekl a natáhl ruce. Hluboce jsem se nadechl a nabral odvahu. Oči jsem raději zavřel a pomalu se zadkem posunul dopředu. Začal jsem padat dolů a modlil jsem se aby mě chytil.

Najednou jsem ucítil silné ruce, které mě drželi pod koleny a za záda.

„Otevři oči.." hlas byl už blíž než předtím. Udělal jsem jak mi řekl a setkal jsem se s jeho očima, které se na mě dívaly. Natáhl jsem se a podíval se jestli jsem fakt už dolů.

Uviděl jsem zem a nademnou okno do mého pokoje že kterého už šlehaly plameny taky. Oči se mi zase zaplnily slzami.

„Nebreč, vždyť jsem tě chytil. Bolí tě něco?" začal se hned vyptávat, jeho hlas zněl starostlivě. Rozešel se někam semnou v náruči. Položil mě na sedačku ve svém autě a sám se posadil vedle mě.

„R-Rodiče." vydechl jsem, když jsem se díval na dům, který celý hořel. Všechno bylo v plamenech. Nevěřím, že mi právě shořel dům, kde jsem bydlel. Nemám už ani kde bydlet..

Jin odešel a ja teď nemám kde být. Všechno se vždy zničí.

Viem, že skoro 3 dní nič nebolo a aj keď som bola doma nemala som veľmi náladu na písanie a tiež mi to anime bralo večer čas.. :ddd

Ako sa máte? 🥰