Láska mezi profesory

Prefektská koupelna

Harry se Severusem procházeli školou jako dva naprostí pitomci. Tajně po sobě pokukovali, sledovali pohyby a chování toho druhého a snažili se rozluštit, co asi ten druhý cítí. Právě ve chvíli, kdy procházeli kolem učebny přeměňování vyšel z jejich dveří někdo, koho Harry na první pohled poznal. Oba muži se na sebe překvapeně podívali a usmáli se. Příchozím nebyl nikdo jiný, než Harryho bývalý spolužák Dean Thomas. Ten došel až k Harrymu a jeho momentálnímu průvodci a usmál se. 

„Nevěřím svým očím. Takže tamtamy nelžou a do našich řad zavítal samotný Harry Potter. Strašně rád Tě vidím, Harry." 

„I já Tebe, Thomasi." Společně se objali a Harry měl díky své pozici možnost pozorovat, jak se při jejich objetí Severus napjal a zamračil. 

„Nerad ruším vaše láskyplné objetí, pánové, ale můj čas je drahý. Mohli bychom se opět vrátit k práci, pane kolego?"

„Ale profesore, přece by jste nebyl takto nerudný i dnes, když tady máme tak vzácnou osobu. Vy jste se s Harrym nikdy nemuseli, ale my jsme si byli blízcí, takže mi snad dovolíte se se svým bývalým milencem alespoň obejmout." Severus nemohl uvěřit tomu, co slyšel. Milenci? Oni byli milenci? Jak je možné, že si toho nikdy nevšiml? Jak je možné, že se mu něco takového odehrávalo přímo před očima a on tomu nedokázal zabránit? U Merlina Severusi, jak by jsi tomu mohl asi zabránit? Copak Ty jsi měl na Harryho vztahy nějaký vliv? To jsi opravdu takový blázen, že by jsi si mohl myslet, že by Harry dal na Tvou radu? 

„Tak tohle opravdu poslouchat nemusím. To nemám zapotřebí." Vyštěkl Severus, otočil se od té situace, která mu trhala srdce a vydal se velice rychlým krokem pryč.

„Deane, proč jsi to udělal? Víš přece, jak to spolu se Severuse máme. Musel jsi mu lhát?"

„Třeba mu to konečně otevře oči a přestane se chovat jako idiot. Od té doby, co jsi odešel chodí po škole jako tělo bez duše, s nikým nemluví, skoro nejí a nespí. Všichni víme, že je to jeho láskou k Tobě, které se bojí a myslím si, že to ví i on sám, ale jeho strach je prostě větší. Nyní má možnost být Ti nablízku. Třeba když uvidí, že o Tebe může kdykoliv přijít nadobro, změní své chování a přestane se tomu bránit."

„Ale tohle jsi nemusel. Já ho pořád miluju. Nechci mu zbytečně ubližovat." A na důkaz svých slov se od Deana vydal opačným směrem. Tím, kterým utekl Severus. Dohnal ho za druhým rohem chodby. Viděl, jak se za Severusem zabouchly dveře prefektské koupelny a zamířil za ním. Musí si společně promluvit, takhle spolu přece nemohou fungovat. Otevřel tiše dveře a naskytl se mu pohled na Severusova záda. Lektvarista byl opřený o umyvadlo a zhluboka dýchal. Příchozího vůbec neslyšel. 

„Severusi? Jsi v pořádku?" Otázal se upřímně Harry, protože o něj měl opravdu starost. Severus se prudce otočil a pohledem spočinul na osobě, kterou miloval. 

„Ne, nejsem. Měli jsme si projít pozemky školy, učebny a měl jsem Tě seznámit s pravidly Bradavic, ale Ty mě vůbec nevnímáš. Nevážíš si mé práce! Přehlížíš mě. Místo toho se na všechny jenom usmíváš, s každým se zdravíš, každému ochotně podáváš ruku a ještě ke všemu se jako vrchol objímáš s tím nejhorším profesorem na této škole. A jako bonus mě ještě obtěžujete informacemi o tom, že jste byli milenci. Jako by mi po tom něco bylo a jako by mě to snad zajímalo! Je mi to ukradené!" Křičel Severus a velice rozsáhle při tom gestikuloval rukama. 

„To vidím, jak je Ti to ukradené! Proč se tedy tak rozčiluješ? Proč na mě tak řveš, když je Ti to jedno?" 

„Protože mě to obtěžuje. Protože nesnáším, když si ze mě někdo dělá legraci!"

„Severusi, nikdo si z Tebe legraci nedělá. Já jsem se Ti sem nepřišel mstít za to, že jsi mě odmítl. Doufal jsem, že spolu alespoň budeme schopni vycházet. Jsem tady tři dny a my jsme se za tu dobu stihli již třikrát pohádat. Co mám udělat, abychom spolu mohli fungovat?"

„Přestaň se tahat s každým chlapem, kterého potkáš a přestaň to dělat přede mnou jenom proto, aby jsi mi dokázal, že Ti nechybím a že mě nepotřebuješ."

„A proč Ti to tedy tak vadí, že se vídám s jinými muži, když říkáš, že mě nemiluješ a že jsem Ti ukradený? Proč žárlíš a proč se tak zlobíš, když jsem Ti jedno?"

„Já nežárlím. A je mi to jedno, jen mě to obtěžuje!"

„Lžeš. Vidím, jak se na mě díváš, když jsem ve společnosti jiného muže. Severusi, proč nejsi upřímný a neřekneš mi, co cítíš? Proč mi neřekneš, co s Tebou dělá má blízkost?"

„Necítím k Tobě vůbec nic. A Tvá blízkost semnou rozhodně nic nedělá!" Snažil se znít přesvědčivě, ale ve chvíli, kdy se k němu Harry přiblížil a rukou se dotkl jeho tváře věděl, že je ztracen. Harry viděl jeho chvění rukou a cítil, jak se pod jeho dotekem napjal. Byl si jistý, že ho Severus miluje a chtěl mu to dokázat. Naklonil se k němu blíže, takže stačil milimetr a jejich rty by se setkaly. Severus neudržel roztoužený vzdech, který vyslal směrem k Harryho ústům. Ale Harry se odtáhl a vítězně se usmál. Severu se na něj překvapeně díval a snažil se ovládnout svůj zrychlený dech. Nakonec ho Harry pohladil po tváři. 

„Tak vidíš, tohle je to nic, co s Tebou dělá má přítomnost. Možná jsi byl nejlepší špeh, který oklamal i samotného Voldemorta s Brumbálem dohromady, ale mě jsi nikdy lhát neuměl." Na to se Harry otočil a odkráčel si to z koupelen. Zanechal za sebou roztřeseného Severuse, který se na svých nohách, které nyní měl jako z olova neudržel a svezl se na podlahu. Tak tohle nemůžu ustát, honilo se mu hlavou, když se snažil rozdýchat své vzrušení, které musel dostat pod kontrolu dříve, než opustí koupelny. 

Vaše Emily