In the end everything will be fine

15~ bude tady🙄

T: nechci vypadat jako nějaká zlatokopka
J: věř tomu, že jsi poslední člověk na planetě kdo by mohl být zlatokopka a teď už pštttt😏
Postrčil mě a já tím pádem spadla na postel. On se flirtovaně usmál a sedl si na mne. Rukama mi začal zajíždět pod tričko a u toho mě líbal na krku.
Užívala jsem si jeho doteky 💗miluju ho 💗asi vám nemusím říkat co bylo? Že 😹

Užili jsme si krásnou vášnivou chvilku 😏💗 potom jsme leželi vedle sebe a oddychovali
J: byla si úžasná 😏💗
T: to ty taky 💗
Dal mi pusu do vlasů
J: co budeme dělat teď?💗
T: no máme tady to víno 💗
J: tak pustíme film?💗
T: jooo💗
Dali jsme si pusu a Janek pustil film 💗
Nějakým zázrakem jsem usnula.

Vzbudilo mne až ráno, nějaký rámus, který šel tuším z kuchyně. Vstala jsem a vydala jsem se za zvukem.
Došla jsem skutečně do kuchyně. Byl tam Janek a připravoval snídani.
T: Dobré ráno🥰
J: dobré lásko💗
T: nechceš abych něco udělala ke snídani?
J: já to zvládnu, ty se zatím můžeš posadit
T: když to je blbý😛
J: nekecej a sedej

T: noooo dobře🤣
Šla jsem si sednout ke stolu. Chvíli jsem pozorovala Janka, jak mu to jde, ale pak jsem si vzala mobil, otevřela si galerii a našla si tam fotku s Aničkou. Hleděla jsem tak na ni... hrozně mi chybí... nezvládám ji nemít furt u sebe😔
Koukala jsem na ní dobu dokud na mě Janek nepromluvil
J: lásko co se děje?💗
T: já bych jenom chtěla mít Aničku pořád u sebe chybí mi neskutečně moc 💗

J: tak pro ty věci zajedeme hned teď a já to domluvím s Kubou
T: T...ty
J: jo já nedovolím abys byla smutná
T: to bys vážně udělal 💗
J: pro tebe cokoliv 💗
Dali jsme si pusu a pustili se do snídaně
Najedli jsme se, a pak, jak Janek slíbil, jsme vyrazili ke Kubovi. Zaparkovali jsme přímo před vchodem do paneláku, kde jsem bydlela. Popravdě, cítila jsem se docela trapně... když jsem byla u Janka v tom luxusu, a teď, když stojíme před domem, kde jsem bydlela, který od pohledu není vůbec pěkný...

viděla jsem Jankův výraz, když to viděl, netvářil se z toho místa zrovna nadšeně
T: nemusíš se mnou chodit jestli nechceš 😌
J: já chci
T: vážně nemusíš.. klidně počkej v autě, nebo jeď do práce
J: Týno jdu tam s tebou ano😌
Chytl mě za ruku a táhl mě dovnitř. Vyjeli jsme výtahem do čtvrtého patra, kde jsme bydleli. Šli jsme ke dveřím a zazvonila jsem na zvonek. 
Za chvíli se otevřeli dveře a v nich byl Kuba...pohlídl si nás

T: a...ahoj mohla bych si vzít nějaké věci
K: to ti je tady ten blbeček nemůže koupit
Vzadu proběhla Anička když nás uviděla tak se zastavila a letěla k nám
A: mámí, strejdo
Doběhla k nám a objala nás
A: vy jste pro mě přišli 🤩jdeme do bazénu
J: půjdem jenom chvilku počkej maminka si vezme nějaký věci
K: ne nikam nepůjde, bude tady
A: tati prosím já chci být s maminkou

K: ne Ani
A: ale já chci
T: Kubo já si ji na dnešek chci vzít a užít si s ní krásnej den
K: já řekl že ne

.