In the end everything will be fine

20~ nemá smysl🥺

Bohužel ale ten dotyčný zavolal znova. Vzala jsem si do ruky mobil a podívala jsem se kdo volá. Janek, ač jsem nechtěla, tak jsem to zvedla.

T: co je?
J: Kde jsi, celou noc jsi nebyla doma
T: tam kde se za mne nemusíš stydět neboj
Řekla jsem ironicky, protože jsem byla celkem naštvaná a zároveň mě to hrozně mrzelo.
J: Týno já...

T: zadrž... chci ti říct jedno... stáhni prosím ten návrh, co jsi podal v soudu kvůli Aničce
J: proč?
T: nechci s tebou mít už nic společného... dokážu si to vyřešit sama
J: Nic společného?
T: aby ses za mne nemusel stydět... věděl jsi, že nejsem žádná modelka, tak proč sis se mnou kdy začínal, nechápu...
J: mohl bych ti to aspoň vysvětlit?
T: co mi chceš na tom vysvětlovat
J: pojď se prosím sejít
T: nechci, aby ses za mne musel stydět.. čau

Típla jsem to, vypla si mobil a spala jsem dál. 
Bohužel se to nepovedlo protože do pokoje přišla mamka
Má: měla sis to nechat vysvětlit...šlapeš si po štěstí holčičko
T: mami já s ním buď chci být a nechci aby se za mě styděl a nebo to prostě nemá smysl
Má: a on ti řekl že se za tebe stydí?
T: ne na přímo ne ale z jeho chování to bylo poznat
Má: já musím pro Aničku jsme domluvení s Kubou

T: a
Ma: jasně že můžeš jít se mnou
Vyšli jsme po cestě jsem ale uviděla někoho koho jsem vidět nechtěla...
J: ahoj Týn, dobrý den
Má: dobrý
Já jsem tam jen stála a nic neříkala.
J: mohl bych s tebou mluvit, prosím
Má: urči...
T: ne a mami pojď, musíme ke Kubovi pro Aničku
Řekla jsem, chytla jsem mamku za paži a šli jsme.
Má: měla sis s ním promluvit

T: ne mami neměla... mezi námi to musí skončit... i když nechci, hrozně ho miluju, fakt... ale nejsem pro něj vhodná... bude lepší, když si to oba dva uvědomíme...
Má: až ti řekne do očí, že se za tebe stydí můžeš dělat tyhle ukvapený závěry
T: jenže já nechci tohle slyšet od člověka, kterého miluju přímo do očí, to by mě ranilo až moc...
Má: takhle se ale trápíš úplně zbytečně
T: netrápím nestojí o mě protože kdy to tak bylo tak by mi včera neřekl to, co mi řekl

Má: broučku nech toho a jdi za ním
T: jedinej koho teď chci vidět je Anička
Rozešla jsem se směrem k bytu kde bydlí Kuba...došli jsme do pátra kde bydlí Kuba do mého starého bytu...zazvonili jsme otevřela Anička
A: maminko!💗
Skočila na mě
A: ty si včera byla v televizi i s Jankem vám to tak sluší 😻
Usmála jsem se na ní
A: a kde je Janek?
T: má hodně práce 💗

A: aha
Ve dveřích se objevil Kuba
K: co tady děláš?
Má: přišla se mnou
K: vážně já vám řekl že nechci aby se Anička vydala s touhle...zlatokopkou
Má: takhle o moji dceři mluvit nebudeš
T: už ti přišlo předvolání k soudu?
K: c...co ty se vážně chceš soudit?!
T: ano Kubo já chci taky vydat svou dceru
K: vypadněte odsud
T: dobře

S mamkou a s Aničkou jsme šli dolů...před domem čekal...
Janek...Anička se k němu hned rozběhla

.