Plán

113 8 32
                                    

Namjoon se probral až více než za polovinou cesty. Seděl na lavici ve velkém transportéru, tělem připoutaný ke stěně, aby jim nespadl a byl odzbrojený. Z každé strany kousek od něj seděl jeden z vojáků a přímo naproti němu Levi ve výzbroji se sundanou helmou. Pohlížel na něj nepříliš vesele. Joon ten pohled zachytil, ale nevěnoval mu příliš velkou pozornost. Nebyl ještě úplně při sobě. Cítil se neskutečně vyčerpaný a v žaludku měl hrozné křeče. Bolestně zavřel oči a na chvíli jen zhluboka dýchal. Naprosto umíral hlady. Teprve po chvíli mu v celé míře došlo, kde je a že má na rukou želízka. Pohlédl nervózně na spoutané ruce v klíně. Doufal, že dokáže vedení nějak vysvětlit důvod, proč tam jeli. Neměl ale tušení, jak vysvětlí to, co se tam stalo a proč nemá hacker ruku.

„Co jste tam dělali?!" vyhrkl na něj Levi, když si všiml, že už vnímá. Namjoon zdvihl znavený pohled a upřel jej před sebe na blonďákovu kamennou tvář.

„To nemusíš vědět," opáčil mu potichu. Znal tyhle techniky. Věděl moc dobře, že z něj bude Levi dolovat cokoli, co by pak mohl použít jako páku. Blonďák ovšem evidentně neměl moc náladu na smlouvání. Těžkou okovanou botou dupnul do lavice jen několik centimetrů od Joonova stehna. Lídr sebou úlekem trhnul a nebyl sám. Trhlo sebou i mnoho dalších, protože nečekali od velitele tak agresivní reakci. Že nemá velitel dobrou náladu, poznali všichni naprosto bezpochyby. Levi se nahnul a o koleno zapřené nohy si opřel loket, aby byl Joonovi blíž. Ve tváři měl varovný výraz.

„Ptám se tě, co jste tam kurva dělali?!" zopakoval rozhořčeně. Namjoon zarytě mlčel. Nechtěl Leviho dráždit, ale ani nehodlal nic prozradit. „Do prdele Kime! Víš vůbec, co jste podělali?!" Tohle Namjoona zarazilo. Naklonil tázavě hlavu a zatvářil se překvapeně. Myslel si, že pro ně možná poslal zásahovku Jin, aby je zachránil, ale teď začínal chápat, že s tímhle neměl Seokjin nic společného.

„Upřímně... nemám tušení..." vymámil ze sebe a čekal, jestli mu Levi nedá pěstí z druhé strany, aby to nebylo té netrefené čelisti líto. Levi se ovšem dokázal ovládat. Byl sice neskutečně podrážděný a působil teď dost hrůzostrašně, ale neměl ve zvyku rozdávat rány jen tak jako nějaký barový rváč.

„Ozu byl malá ryba, přeprodával naše kradený věci někomu dalšímu. Víš, co se dělá s malejma rybama?" zeptal se poměrně podrážděně a nahnul se přes nohu ještě blíž, aby mohl dostatečně propálit Joona pohledem.

„...Sledují se?" vymámil ze sebe kajícně Joon, začínal mít jasno v tom, proč tam byla zásahovka tak rychle.

„Přesně tak! Sledujou se! Sledujou se, aby tě dovedli ke zdroji! Víš kolik jsme v tom měli práce? Kolik energie a prostředků nás Ozu už stál?! Byl to můj první fakt velkej úkol!! Tolik sledovaček, zásahů, akcí, vyšetřování, výslechů!... A pak přijdeš ty s týmem A, a naserete mně a mejm lidem na hlavu!!! KURVA!" zařval Levi a s pořádným prásknutím se zase zády opřel, nohu však nechal opřenou na protější lavici vedle Joona. Zavrátil hlavu a opřel ji o stěnu vozu. Další notnou chvíli upaloval lídra pohledem, než trochu zchladl. „Přežil to ten bastard?"

„Ne, většina z nich... umřela," zavrtěl hlavou Namjoon a hleděl do podlahy.

„Do prdele," zaklel už polohlasně Levi. „Přes rok práce je v trapu. Ozu je mrtvej a my jsme zase na začátku."

„Lee, my jsme neměli v plánu tam nadělat spoušť. Potřebovali jsme jen pár informací."

„Nech mě hádat, nechtěl vám je dát, že?" prohlásil Levi jízlivě.

„...Dost se to zvrtlo... To přiznávám... JK nás chtěl jen chránit."

„JK?" otázal se překvapeně Levi. Namjoon se nadechl, aby něco dodal, ale blonďák jej urychleně utnul dost chladným tónem. „Šetři síly, vysvětlovat to můžeš vedení. Mně moji práci zpátky nevrátíš."

Virtual DreamWhere stories live. Discover now