Tajemství vlků 2: Tajemství Omegy (DOKONČENO✔️)

XIII. Dospělí

Nastal večer, na který všichni vlci ze smečky čekali a den, ze kterého čtyřem vlčatům vstávala na hřbetech srst.
Jiskřička se snad ze všech čtyř cítila nejlépe, i když srdce jí tlouklo jako o život. Rváč se snažil tvářit klidně, ale po celý den dělal jednu chybu za druhou, jak byl nesoustředěný. Čipera se ani nesnažil skrývat, že je celý nejistý, každý to na něm viděl. A Sluníčko se snažila rozptýlit tím, že všem nabízela svou pomoc, snažila se na to nemyslet.
Avšak když Slunce zapadlo a Měsíc zavládl nad krajinou, všechna vlčata pochopila, že nemá smysl předstírat, že se nic neděje.
Sluníčko dojedla svůj příděl jako poslední ale nevadilo jí to. Vlci její rychlost akceptovali a čekali až dojí.
Dial zvedl pohled k Omegovi. ,,Veklare, dones bílou kožešinu a polož ji mezi nás." Hnědošedý vlk přikývl a na chvíli odběhl, za chvilku se vrátil a v tlamě dřel kožešinu, kterou rozprostřel před Alaskou a Dialem.
,,Vlčata, posaďte se na ni," pokynula Alaska svým potomkům a čtyři vlčata se těsně vedle sebe posadila na onu kožešinu.
,,Uděláme okolo vás kruh," oznámil Jiskřičce, Rváčovi, Čiperovi a Sluníčku další krok Alfa vlk a vlci ze smečky jeho slova ihned následovali činy. Alaska s Dialem nyní seděli přímo naproti nim.
Alaska i Dial zvedli pohled k nebi. Měsíc v plné velikosti nyní zářil ale ještě nebyl dostatečně vysoko aby ozařoval v plné síle jejich vlčata.
,,Chvíli vyčkáme, než Měsíc dosáhne své největší síly," pousmála se Alfa vlčice a sledovala čtyři vlčata, která za krátkou dobu už vlčaty nebudou.
Jakmile se stalo to, na co všichni čekali, Alaska svým potomkům něžným hlasem poradila: ,,Zavřete oči, nechte Měsíc aby vám promluvil do duše. Vaše jméno vám bude napovězeno a je jen na vás zda ho přijmete tak, jak vám bylo napovězeno nebo si ho pozměníte aby vám vyhovovalo."
,,Avšak pozor. Vaše rozhodnutí o vás mnohé řekne a také by se vám to mohlo vymstít. Proto se rozmýšlejte pečlivě o tom, jak se rozhodnete," upozornil je Dial a nechal svou družku aby se o něj opřela, on okolo ní omotal svůj ocas.
První, kdo otevřel oči, byl Rváč, jehož žluté oči se v záři Měsíce zaleskly jako hvězdy. ,,Mé jméno je nyní Cartor, jméno síly a odhodlání, budu smečce prospěšný, nikdy vás nezklamu."
,,Vítej nyní mezi námi, Cartore," usmál se Dial.
Po chvíli je otevřela Sluníčko, která se hrdě narovnala. ,,Teď se jmenuji Mythea, elegance a ladnost. A zároveň vám všem budu pomáhat jak nejlépe dovedu, budu věrná až do samého konce."
,,Mytheo, nyní patříš mezi nás," pokývala hlavou Alaska.
Po Rváčovi a Sluníčku... Vlastně Cartorovi a Mythee... Otevřel oči Čipera. ,,Já jsem Tiamar... Vlk, který vás všechny bude chránit, i kdyby měl zemřít, hrdý a odvážný bojovník."
Dial pokýval hlavou. ,,Tiamare, vítej mezi námi."
V tu chvíli se všechny oči ze smečky upřely na Jiskřičku, která stále vytrvale měla zavřené oči a soustředila se. Jako by vedla vnitřní boj.
Zničehonic otevřela oči a zvedla pohled k obloze, k Měsíci. ,,Jmenuji se Armonica... Hrdá, milující a silná. Má smečka je má rodina, nikdy vás neopustím, nezradím a vždy budu naslouchat vám všem abych byla Alfou, kterou si zasloužíte." Mluvila jasně, zřetelně ale v jejím hlase bylo zároveň znát tolik lásky a něhy k jejím rodičům, sourozencům i ostatním členům smečky.
Alaska dojatě vydechla: ,,Armonico, naše budoucí Alfo, vítej mezi námi jako plnohodnotný člen smečky..." V očích se jí zaleskly slzy lásky.
,,Nyní jste plnohodnotnými členy smečky. Zítra podstoupíte testy a podle toho se rozhodne, jakého postavení jste hodni," usmál se Dial v jehož očích se odrážela pýcha, hrdost i smutek. Jedno končí, nové začíná. Už to nejsou jeho malá vlčátka.
V tu chvíli zvedl Dial hlavu k obloze a začal ze všech sil výt, jeho družka se k němu hned přidala, následoval ho Beta a poté i zbytek smečky. Avšak nejsilnější hlasy patřily Jiskřičce a Alasce, nyní Armonice a Alasce.
Když se pak večer všichni odebrali do nor, Alasce se nějak přitížilo. Ne zdravotně, to vůbec, kondici měla skvělou a o zdraví nemluvě. Na srdci, svědomí jí bylo nějak hůř. Věděla, co musí zítra ráno udělat. A nelíbilo se jí to... Co když její vlčata... Vlastně teď už dospělí vlci vezmou ten zkrat doslovně a budou chtít odejít ze smečky?
Když Armonica usnula jako poslední ze všech čtyř, tiše si Alfa vlčice povzdechla a položila si na tlapky hlavu.
,,Copak?" Zeptal se tiše Dial své družky a olízl jí ucho.
,,Myslím, že to nezvládnu," přiznala tiše a ke svému druhovi se přitulila.
,,A copak, prosím tě?" Nechápal Alfa vlk a zmateně naklonil hlavu na stranu.
,,Vyhnat je z nory."
'Ach tak,' pomyslel si Dial a jemně pokýval hlavou, kterou potom sklonil ke své družce a položil ji na její mezi uši. Alaska uši sklopila aby Dialovi nevadily.
,,Alasko, tohle potká jednou každé vlče. Naše vlčata nejsou výjimkou... Musíme to udělat. Od zítřejšího rána budou patřit mezi lovce a hlídkaře, budou se muset umět o sebe postarat sami, ačkoliv tu stále pro ně budeme. Ale už nemohou být s námi v noře. Už tak se sem nevejdeme... Věř mi, že to bude dobré. Instinkt ti bude radit, co máš dělat... A mně taky." Šeptal konejšivě své družce do ucha Dial. ,,A když se rozhodnou odejít ze smečky, alespoň budou mít šanci najít si jinou smečku, najít si družku nebo druha a založit vlastní smečku."
Alasce se začaly z Dialova klidného hlasu zavírat oči, ale snažila se udržet vzhůru a poslouchat.
,,Věř mi, moje milovaná družko. Bude to v pořádku, bude to jen na pár minut... A pak bude vše v pořádku a vlčata ti to nebudou zazlívat, patří to k životu, každého to jednou potká," pousmál se Dial a olízl jí čumák. To Alaska nečekala a s tichým "Ua!" Ucukla.
Na to se Dial musel škodolibě zašklebit.
Zlstosrstá vlčice se tiše uchechtla a schovala obličej v druhově srsti na krku. ,,Děkuju, Diale. Nevím, co bych bez tebe dělala."
,,Hmm... Myslím, že bys toho beze mě moc nezvládla," zašklebil se Alfa. ,,Přeci beze mě nemůžeš žít."
,,Moc si nefandi," uchechtla se vlčice. ,,Myslím, že by se mi povedlo tě nahradit," uculila se nevinně a než se nadála, ležela zády na zemi, Dial nad ní obkročmo stál a cenil na ni tesáky. ,,To odvoláš."
Alaska se uchechtla a olízla mu čumák. ,,Neboj. To bych nikdy neudělala. Jsi tu jen ty a nikdo jiný. Přísahám."
Dial se uvolnil, chvíli ji pozoroval, vytrvale jí hleděl do očí, než se rozhodl si vedle ní lehnout a stočit se okolo ní. Toho Alaska využila a schovala se v jeho objetí, pak oba dva pokojně usnuli.