26. Dárek

1.3K 54 3
                                    

Pomalu jsem položila malého zpět do postele a protáhla si svá bolavá záda. V noci jsme skoro

nespali. Při vzpomínce na to všechno, co jsme spolu s Dominikem dělali, mi tváře zalila červeň. Tiše jsem se otočila a s úsměvem sledovala spícího Dominika. Ležel natažený na břiše a přikrývku měl ledabyle přehozenou jen přes své nahé pozadí. Jinak zbytek jeho těla i nohy, zvesela trčel ven nepřikrytý. Pod hlavou si přidržoval polštář a vypadal naprosto spokojeně.

Náhle se zavrtěl a jednu svou ruku natáhl přes postel. Zašátral s ní po posteli, kde bych měla spát já a pomalu otevřel oči. Přizvedl hlavu a rozespale se nejdříve zadíval na prázdné místo vedle sebe. Pak se rozhlédl, až jeho pohled spočinul na mě.

„Proč nespíš?" zašeptal rozespale.

„Kojila jsem," zašeptala jsem na oplátku a pomalu se vydala k posteli. Posadila jsem se na její kraj a shlížela na něho.

„Sundej si ten župan a pojď ke mně," vyzval mě. Lehl si a celým tělem se otočil ke mně.

„A budeme spát?"

„To uvidíme, až se ke mně přitulíš," usmíval se na mě.

Tiše jsem se zasmála, z ramen si stáhla župan a položila se vedle něho. Přitáhl si mě do náruče a propletl naše končetiny. Já hlavou ležela na jeho ruce s nosem proti prohlubni mezi jeho krkem a hrudníkem. Jednu ruku pod sebou, druhou přes jeho tělo. Prsy jsem se dotýkala jeho hrudníku těsně pod jeho prsy. Jednu nohu mezi jeho nohami a druhou nahoře.

Dýchala jsem nosem a nasávala tak jeho přirozenou vůni. Krásně voněl. Naše těla se tiskla k sobě a bylo tak příjemné, cítit jeho teplé tělo na svém. Zavrtěla jsem se, abych se k němu přitiskla ještě víc. Mou snahu ocenil tichým smíchem, pevnějším stiskem svých rukou, kterou měl obmotané kolem mého těla, polibkem do mých vlasů a začínajícím tlakem na mém podbřišku.

„Dominiku?" ozvala jsem se do jeho hrudi.

„Hm," zamumlal tiše do mých vlasů.

„Když jsem kojila Matyáše, zaslechla jsem koně."

„Hm," zamumlal znovu.

„Ale ne jen jednoho koně? Jako by jich tam bylo víc?"

„Jdou dva," odpověděl mi klidně.

„Jsou dva?" zopakovala jsem po něm a zvedla svou hlavu, abych se mu mohla podívat do očí. „On s tebou přijel ještě někdo další?" nechápala jsem. Mohl sebou vzít třeba sluhu?

„Ne," odpověděl mi prostě a shlédl na mě. V očích mu nepatrně zajiskřilo. „Proč?"

„Nemohl si přijet na dvou koních?" namítala jsem dál.

„Přijel jsem na jednom," odpovídal mi dál neurčitě.

Vyškrabala jsem se nahoru a opřela se o loket. Zamračeně jsem shlížela do jeho tváře. To na jeho tváři vyloudilo úsměv. Bylo zřejmé, že se mu líbí mě takto trápit.

„Proč tady tedy máš toho druhého koně, když říkáš, že s tebou nikdo další nepřijel?" zeptala jsem se ho přímo.

„Protože když jsme spolu byli posledně na koních, všiml jsem si, že za mnou při jízdě lehce zaostáváš a potřebuješ trénink," odpověděl mi konečně vážným hlasem. I jeho úsměv z tváře zmizel.

Překvapeně jsem mu hleděla do očí. Na naší projížďce jsem se mu statečně držela těsně za zády a řekla bych, že jsem i po té dlouhé pauze, co jsem nedobrovolně měla, jela dost slušně! „Myslela jsem si ...," začala jsem váhavě.

A jeho vážný výraz při tom zmizel a na jeho tváři se znovu objevil úsměv a to ho prozradilo.

„Dominiku!" vydechla jsem a dlaní ho lehce plácla do ramene. „Styď se," pokárala jsem ho a uvolněně se zasmála.

„Ale věřila si mi to," zasmál se, přetočil se na záda a strhl mě na sebe. „Věřila," přitáhl si mou hlavu ke své a podíval se mi zpříma do očí. „Toho druhého koně jsem ti přivezl jako dárek. Je to taková mladá neposedná klisnička. Přesně jako ty," usmál se a stáhl mě ještě níž k polibku.

Jenže já nechala naše rty sotva dotknout, když jsem se proti němu zapřela a znovu se mu podívala do očí. „Jako já?" vydechla jsem zmateně. Překvapená, že na mě myslel a přivezl mi dárek, když já jsem ho tolik dní podezřívala, že mě jen využil. Najednou jsem se vůči němu cítila provinile.

„Přesně jako ty," usmál se na mě. „A teď si na mě sedni a ukaž mi, jak dokážeš být neposedná," vybídl mě a už mi pomáhal se zvednout. Sám si také sedl a navedl si mě do klína, přesně na své zduřelé mužství.

„Ale hned potom se na ní půjdeme podívat," vydechla jsem netrpělivě a snažila se zklidnit dech, jak namáhavě jsem dýchala, když jsem ho měla v sobě. „Nebo se hned projedeme," vydechla jsem namáhavě.

„Když nebudeš moc bolavá a troufneš si na to?" usmál se proti mně a zajel mi rukou za krk, aby si mě k sobě znovu přitáhl.

Jenže já se proti němu zapřela rukou a pak ho tlakem přiměla, aby si lehl. Překvapeně na mě přizvedl obočí. „Chtěl si mě jako neposednou, tak teď lež a nech mě ti ukázat, jak moc neposedná dokážu být," řekla jsem mu a začala se na něm pomalu přizvedávat. Jenže to nebylo dost. Proto jsem na něho dosedla a zvedla svá kolena do vzduchu. Teď jsem na něm seděla a nohy měla chodidly zapřené vedle jeho boků. Ruce jsem protáhla mezi svýma nohama a zapřela se do jeho hrudi. Začala jsem se pomalu přizvedávat. Musela jsem opatrně, aby ze mě nevyklouzl celý. Ale pocity, které jsem při této poloze zažívala, mě omračovaly. Jeho penis jakoby ve mně narážel rovnou do správné nervové struny a já se už od prvního přírazu začala celá chvět.

Vysedala jsem z něho a zase dosedala. Mé pohyby získávaly každým dalším vysednutím na důrazu a intenzitě. Nedokázala jsem to nijak ovlivnit a z úst při každém dosednutí uniklo tiché zavzdychání, spokojené zakňourání či jak tomu mám říkat.

Dominik ležel pode mnou, snažil se nijak nezapojovat a nechat vedení na mě. To, že mu to bylo příjemné, jsem poznala z toho, jak zrychleně oddechuje a jak mi zarývá prsty do boků. Při mém dalším přírazu mi je tam zaryl až bolestivě a přidržel si mě na sobě. Z poloviny se zvedl z postele do sedu, prudce vydechl a já v sobě ucítila vibraci jeho penisu při jeho ejakulaci. Mocně ve mně vibroval a mezitím se stahoval, což bylo pro mou rozechvělou pochvu tím posledním impulsem. Uvnitř jsem se stáhla kolem jeho pulzujícího penisu a boky prudce zatlačila proti němu. Jako bych ho snad mohla, do sebe dostat ještě hlouběji. Zprudka jsem se prohnula v zádech, zaklonila hlavu a z úst se mi vydralo uspokojivé zamručení.

Když stahy v mé pochvě odezněly, zhroutila jsem se na něj a společně jsme dopadli na postel. Zrychleně oddechovali a vychutnávali si dozvuky našeho milování.

Když jsem svůj dech dostala trochu pod kontrolu, přizvedla jsem se na lokti a podívala se na něj. „Bylo tohle pro tebe dost neposedné?" zeptala jsem se ho.

Dominik se mé otázce zasmál. „Rozhodně se mi líbí tvé zapálení pro věc," usmál se na mě a přitáhl si mě k polibku. „Ale pokračování zítra, teď bysme se měli na chvíli prospat. Nesmíme dovolit, abys spadla z koně."

„To se nikdy nestane," ujistila jsem ho ihned a položila si hlavu na jeho rameno. „Nikdy," dodala jsem a pomalu se propadala do spánku. Stále posazená na něm s kouskem něho uvnitř sebe.

Cena vykoupeníWhere stories live. Discover now