Just One Look // Chris Evans

Chapter 21

Chris' P.O.V.

Buď v klidu, Chrisi, hlavně nezapomeň dýchat. Prostě jen zaklepej na dveře a usměj se, jednoduché. A možná i něco řekni, to by bylo pěkné. Jo, prostě to udělej teď.

Tak jsem to udělal, zaklepal jsem na dveře. Už není cesty zpátky.

Dveře otevřel ten poslední člověk, koho bych tu čekal, Scarlett.

„Co tady děláš, Scar?" zeptal jsem se jí tlumeným hlasem.

„Uklidni se, Chrisi. Jenom jsem pomohla Mel se nachystat a už odcházím," odpověděla a prošla kolem mě. „Nepřemýšlej moc nad věcmi, Chrisi. Snaž se si to užít," dodala a odešla.

Když jsem se otočil, viděl jsem ve dveřích stát Jasona s velkým úsměvem na rtech, hned ale zvážněl.

„I když jsi slavný, Chrisi, stejně to řeknu. Postarej se o ni, a jestli jí někdy ublížíš..." začal a ukázal na mě prstem.

„Jasone, nech ho být!" řekla Mel. Až v tu chvíli jsem si jí všiml za Jasonem. Vypadala nádherně. Tedy, víc nádherně, než normálně, neříkám, že jindy nádherně nevypadá, ale... Zapomeňte na to. Vypadala nádherně.

„Mel! To je poprvé, co si můžu hrát na ochranářského kamaráda! Copak ty nečteš? Každý nějakého má," oponoval Jason.

„Jasone, nech nás být." Mel si povzdechla.

„Fajn," řekl a poraženě zvedl ruce. Naklonil se ke mně ale blíž a zašeptal: „Sleduju každý tvůj pohyb." Ustoupil a podíval se mezi mě a Mel. „Bavte se!" řekl, než zmizel v bytě.

„Omlouvám se za něj."

„To nic," odpověděl jsem. No tak, Chrisi, řekni jí nějaký kompliment. „Sluší ti to."

„Díky," poděkovala a viděl jsem, že jí začaly zářit líčka. „Tobě to taky sluší," dodala.

„Díky. Půjdeme?"

„Jo, jenom si vezmu kabát," odpověděla.

Mel's P.O.V.

Dorazili jsme na místo, které vypadalo jako italská restaurace. Vypadalo to tu nádherně a já naprosto miluju italské jídlo. Takže Chris s tímhle místem opravdu zabodoval. Moment! Co? Proč nad tím vůbec přemýšlím? Jsme jenom kamarádi, kteří jdou na večeři, nic víc. Chris by ke mně nikdy nic nemohl cítit, na to jsem moc ošklivá a nudná.

Chris přerušil mé myšlenky tím, že mě zavedl dovnitř, přiložil mi dlaň na bedra. Otřásla jsem se. I když se mě dotýkal přes šaty, mohla jsem cítit teplo z jeho dlaně. Zajímalo mě, jaké by to bylo, kdyby se dotkl mého těla... Mel, nech toho!

Vešli jsme do restaurace a přivítal nás muž v obleku. Měla jsem zvláštní pocit, že jsem ho už někde viděla, ale nemohla jsem si vzpomenout. Nejdivnější z toho všeho ale byl jeho britský přízvuk, ten jsem v italské restauraci zrovna neočekávala. Podívala jsem se na Chrise a viděla jsem jeho bledý obličej.

„Jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho.

Odkašlal si. „Uurggghh... Jo, všechno je v pohodě," ujistil mě s úsměvem a dovedl nás k našemu stolu. Restaurace byla až na mě, na Chrise a tunu svíček prázdná.

Chris' P.O.V.

Tohle je tak špatné. Co tady Paul dělá oblečený jako nějaký číšník? Věděl jsem, že se něco děje, věděl jsem, že jim nebude stačit to tady jenom pronajmout. Potřebovali udělat celou show.

„Doufám, že si dnešní večer užijete," řekl Paul nám oběma, než odešel, hádám, do kuchyně.

„Přijde to jenom mně, nebo je nějaký povědomý?" zeptala se Mel, když Paul zmizel.

„Jo... Asi má jeden z těch obličejů," odpověděl jsem jí.

„Asi máš pravdu... Není ale divné, že v italské restauraci mají někoho s britským akcentem?" pokračovala.

Jak se z tohohle dostaneš, Chrisi? Naštěstí nás přerušil číšník, zachránil mě... Ale ne.

„Zdravím, jsem Tom a dnes večer budu váš číšník."

Seb's P.O.V.

„Myslím si, že se Chris dřív zblázní, než tenhle večer skončí," konstatoval jsem.

„Nah, nepřeháněj, Sebe," odpověděl Robert.

„Možná jenom trošku traumatizovaný," řekl Jeremy.

„Přenese se přes to. Je to velký kluk," dodal Anthony.

„Pořád se ale cítím provinile. Viděli jste jeho obličej, když uviděl Paula?" odpověděl jsem jim.

„Víš, že tohle je teprve začátek, že ano?" zeptal se Robert.

„Počkej, až zjistí, že je v italské restauraci, která nemá žádné italské jídlo," chrochtl Aaron.

„Pro tvoje dobro doufám, že Hayley tohle neslyšela. S Paulem se co nejvíc snažila tohle rande zachránit," odpověděla Scarlett.

„Jo, ale jejich britská kuchyně do tohohle prostředí zrovna moc nezapadá," konstatoval Aaron.

„Tak jak všechno jde?" zeptal se Jason, když vešel zadními dveřmi.

„Mel vypadá šťastně a Chris je nervózní, takže všechno je asi super," odpověděl mu Robert.

„A všechny svíčky zatím..." začal Mark, ale Robert ho hned přerušil.

„Nezačínej zase s těma svíčkama, Marku!"

• • • •

Tak zatím to jde dobře, ne? 👀

Hlavně, že všechny svíčky zatím hoří. 😂

Dnešní kapitolu věnuji AnnaTich4. 🥰