Kik messenger 2 [Harry Styles]

4. Část

O DEN POZDĚJI

( Pohled Harry )

Bylo půl osmé ráno a já jsem čekal na rodiče Nathalie, na letišti Heathrow, Nathalie měla dneska narozeniny a já jsem byl možná nervoznější víc jak ona. Nathalie odešla na nějaké ranní nákupy s kamarádkami a mě pořád zajímalo k čemu jim to je. Pamatuju si, jednou když mi bylo asi 13, Gemma přišla domu a měla v ruce asi 15 tašek, do dneška jsem nepochopil k čemu jí to bylo.

Uběhlo pět minut a já jsem seděl na sedačce a měl jsem výhled k eskalátorům. Měl jsem ruce skřížené na prsou a pomalu jsem se zvedal a šel k ekslátorům, když jsem konečně přišel, uviděl jsem paní Brooke a lehce jsem se na ní usmál. Za ní se postavil otec Nathalie a díval se na mě, neutrálním výrazem. Nesmál se, ale ani nevypadal naštvaně. Zaznamenal jsem jak se mu trochu zvedly koutky a to mě uklidnilo. 

,,Dobrý den." Pozdravil jsem je oba a natáhl jsem ruce pro kufr paní Brooke. ,,Zdravím." Usmála se na mě a dala mi kufr. ,,Čau Harry." Pozdravil mě pan Brooke a já na něj jen kývl. Rychle si stoupl vedle mě a díval se na mě. ,,Viděl jsi hokej, Harry?" Podíval se na mě a já slyšel jak si Nathailena matka povzdechla. ,,Tady se nehraje hokej, pane." Podíval jsem se opatrně na něho a jemu ztuhl výraz.

Budeme jim říkat Paní A a pan B. Paní A, protože to je Ashley a pan B jako (pan) Brooke. 

Nakládal jsem kufry do auta a slyšel jsem paní A jak mluvila s Nathalií. Zavřel jsem kufr a šel jsem ke dveřím. Chvíli jsem u nich stál a díval se na její rodiče. ,,Kdo půjde dopředu?" Zeptal jsem se, když paní A dotelefonovala. ,,No asi.." Začala paní A, ale Nathaliin otec ji skočil do řeči. ,,To je Range rover?" Podíval se na auto a já lehce přikývl. ,,Taky jsem takové měl když jsem byl v tvym věku, můžu řídit?" Zeptal se a já jsem se nadýchl a za rukou křečovitě zmáčkl klíče. Měl jsem její rodiče rád, oni mě taky, ale někdy její táta byl prostě divnej, ale byl v pohodě. 

,,Fajn." Hodil jsem mu klíčky a on je chytil a šel ke dveřím, které hned otevřel. Paní A se trochu zasmála. ,,Má jen rád auta." Zasmála se a posadila se dopředu. Super, takže moje auto řídí někdo jiný a já sedím vzadu. No, co. ,,Připomíná mi to období, když mi bylo taky 20." Podíval se na mě pan B a nastartoval. ,,Jo, ale mě je 26." Podíval jsem se na něj trochu divně a zasmál se.

Celou cestu skoro nikdo nemluvil ale když už někdo promluvil byl to pan B a já pochopil, že už je zase v normálu.

Byl jsem opřený a podíval se na telefon, kde jsem uviděl zprávu od Nathalie.

Nathalie Brooke : Už jsem doma:D Zrovna přijela tvoje mamka s Gemmou a Robinem

já : No tak to jsi užij:D Tvůj táta řídí

Nathalie Brooke : Tvoje auto?

já : MOJE AUTO.

***

Bylo po rodinném obědě jsme já, Nathalie a Gemma byli v kuchyni a naši rodiče byli v obýváku. Naše matky si povídali, a pan B a Robin se dívali na fotbal a někdy se také připojili do jejich konverzace. Díval jsem se na Nathalii jak jí její dort a nějak jsem zapomněl na ten svůj. ,,Už ti je 23, jsi nějaká stará." Podívala se na ní Gemma a já se zasmál. Nathalie zakroutila hlavou a zasmála se. 

Podíval jsem se na sms a uviděl jsem číslo Liama. Típnul jsem to a položil jsem talířek se svým dortem na stůl. ,,Budu muset jít za Liamem." Podíval jsem se na ty dvě a Nathalie zvedla obočí. ,,Proč?" Zeptala se a já jsem si trochu povzdychl. ,,Budu tu do hodiny." Usmál jsem se na ní a objal ji. Okem jsem se díval na Gemmu, která nic neříkala. ,,Fajn." Řekla Nathalie a trochu mě od sebe odtáhla. ,,Promiň." Řekl jsem a šel jsem ven.