Kik messenger 2 [Harry Styles]

13 Část.

( Pohled Harry ) 

Byly to tři týdny od toho co jsem se viděl s Nathalií. S kocovinou po včerejším večeru jsem stál, oběma rukama opřenýma o stůl a díval jsem se na Nadine, která seděla na druhém konci stolu. ,,Posrala jsi to." Řekl jsem a ona jedla salát s kuřecím masem. Přežvýkávala maso v puse a podívala se na mě. ,,Kdyby jsi mi nelhal, nestane se to." ,,Věděla jsi, že lžu." ,,Měl jsi se s ní rozvést." Zasmála se a já zakroutil hlavou. ,,Ale já nechtěl." ,,Na tom videu to bylo trochu jiný." A začalo to. ,,V tom videu jsem byl zdrogovanej nějakým matrošem, který mi dali tvoji kamarádi do pití." Bouchnul jsem rukou do stolu a Nadine se na mě dívala. Nic neříkala a jen mě pozorovala. ,,Já bych tě nejraději zabil." Zatnul jsem ruce v pěsť a ona se na mě dívala. ,,Neudělal by jsi to." Řekla po krátkém tichu a já jsem se jen hluboce zasmál. ,,Udělal." Falešně jsem se usmál. ,,Harry, ona s tebou stejně už nebude. Tak se přestaň snažit a posuň se dál." Ignoroval jsem ji. Teda aspoň jsem se snažil. Bouchl jsem s dveřmi a posadil jsem se do auta.

Podíval jsem se na čas na telefonu, a podíval jsem se na tapetu, kde jsem byl já a Nathalie, trochu jsem se pousmál a zkontroloval jsem čas. Trochu jsem usínal a broukal si písničku Yesterday od Beatles. Jel jsem po zeleném můstku a všiml jsem si dívky, která seděla u břehu. Zastavil jsem uprostřed mostu a trochu jsem se nadzvedl abych na ni viděl. Byla to Nathalie, chvíli mi trvalo než jsem si to uvědomil. Uviděl jsem za sebou bílé auto, které na mě troubilo.

,,Ježiš sorry." Zakroutil jsem hlavou a jel jsem dál. Odbočil jsem z mostu dolu a zastavil jsem, doslova jsem se modlil aby to Nathalie byla. Vylezl jsem z auta a šel jsem k tý dívce. Všiml jsem si jak sebou cukla a podívala se na mě. Byla to Nathalie. Viděl jsem jak se zvedala a nadýchla jsem se.

,,Nepřišel jsem ti nic říct." Řekl jsem a díval jsem se na vodu, která byla pod mostem. ,,Jdu si jenom sednout." Řekl jsem ji a posadil jsem se do bílých kamínků. Slyšel jsem zpěv ptáků, nic jinýho. Seděli jsme vedle sebe a nikdo z nás nic neříkal. Otočil jsem na ní hlavu a díval jsem se na ní. ,,Čekáš na někoho?" Zeptal jsem se a dal jsem si do ruky tři kamínky, které jsem si přehazoval z ruky do ruky. Nathalie zakroutila hlavou. ,,Ty jo?" Zeptala se mě. ,,Ne." Odpověděl jsem ji a ona kývla.

Zase nastalo to ticho a já se jí podíval na ruku, měla pořád tentýž prstýnek, který jsme si vyměnili na svatbě. ,,Máš pořád ten prstýnek." Věnoval jsem ji kratší úsměv a zachytil jsem jak se usmála. ,,Já vím." Řekla a já jsem se široce usmál. Zase začalo to hrobové ticho, které planovalo mezi náma. 

,,Chybíš mi." Řekla nejspíše po pěti minutách potichu a já se na ní otočil. ,,Já tě potřebuju." Řekl jsem potichu. ,,Jo." Kývla a dívala se na mě. ,,Já tebe asi taky." Trochu se ke mě přisunula a já se na ní překvapeně podíval. Poznal jsem na ni, že chvíli váhala. Ale pak to řekla. ,,Měli by jsme začít znovu." Řekla a já se na ní překvapeně podíval. ,,Jo prosím." Řekl jsem a obejmul ji.

Nejhorší nad toudle chvíli bylo, představa, že se teď probudím.

————————————————————

Snažím se přidávat rychle, ale učitelé mají nějaké referátové období takže:D Vidím to tak, že na 15 dílů to fakt nevypadá,takže jdeme slavit jooo:D? Kdyby jste někdo měli otázky tak mi napiště a nebo tady do komentářů, doufám, že se vám tendle díl líbil UŽ JSOU KONEČNĚ SPOLU