My classmate - hs

23. Kapitola - Můj gentleman

Dojeli jsme na letiště, vytáhli kufry z aut, rozloučili se s rodiči a dívali se, jak odjíždí. Mamka jela Harryho Rangeroverem a Desmond svým autem.

Byla jsem tak smutná, že tu mamku nechávám jen s Desmondem, ale na druhou stranu jsem byla šťastná, že jsem s Harrym a že už budu mít pokoj od Jamesů.

Teď přišlo na řadu odbavování a všechno, co je potřebné k letu. Let má trvat okolo jedné hodiny a třiceti minut.

Když jsme měli odbavené věci a čekali na přistavení letadla, bylo okolo půl osmé. Když jej konečně přistavili, nasedli jsme do letadla. Za ne dlouho jsme vzlétli.

Seděla jsem u okýnka a Harry hned vedle mě. Bylo to tak krásné. Celou cestu jsme se drželi za ruce. Chvíli jsme se i líbali. Potom jsme se začali dívat na seriál.

-

Po tom, co díl skončil, kapitán ohlásil, že za pár minut budeme přistávat. Když jsme dosedli na zem, byla jsem šťastná. Jakobych všechny starosti nechala v Londýně a tady jsme byli jen já a Harry. Ach, jak já ho miluju.

Jakmile jsme vystoupili z letadla, pořád jsem se držela za ruku s Harrym, abych se neztratila, protože v tom obrovském davu lidí by to bylo pochopitelné.

Když jsme se dostali k našim zavazadlům, vzali jsme si je a koupili první francouzské kafe.

,,Tak jak se ti tu líbí lásko?" zeptal se Harry a usrkával kafe. ,,No nic moc..." vystřelila jsem si z něj. Snažila jsem se držet kamenný výraz, ale nevydržela jsem se dívat na jeho zamyšlený výraz a vybouchla jsem smíchy. Oba jsme se smáli a objali se.

Po vyřízení všech možných věcí jsme se dostali ven z letiště. Harry zavolal taxi a ten nás měl dovést na druhou stranu Paříže.

Harry mi ukazoval, že máme hotelový byt s výhledem na Eiffelovu věž. Už se nemůžu dočkat.

Když jsme přijeli před náš hotel, zaplatili jsme taxikáři, vystoupili jsme a vzali si věci. Taxi odjel a já nemohla popadnout dech, jak luxusně ten hotel vypadal.

,,Harry, to muselo být strašně moc drahé." Podívala jsem se na něj. ,,To neřeš, lásko. Pro tebe udělám všechno." Chytil mě za boky a políbil mě. Po asi pěti minutách zkoumání svých úst jsme se od sebe odtrhli a vešli do našeho prozatimního nového domu.

Působilo to všechno tak luxusně. Recepce... všechno bylo tak krásné, uklizené a lesklé. Jako ze snu.

Harry jako první došel k recepčnímu pultu, u kterého položil své zavazadla a došel na pomoc mně. Můj gentleman. ,,Ukaž, zlato." Vzal mi oba kufry a líbl mě do vlasů. Moje kufry postavil k těm jeho. ,,Děkuju." usmála jsem se na něj a on zpátky.

,,Budete si přát?" oslovila nás recepční. ,,Klíče od pokoje na jméno Styles." Harry se ujal slova. ,,Budete si přát platit hotově nebo kartou?" zeptala se recepční. ,,Hotově." odpověděl Harry a dal recepční častku, kterou mu sdělila. Prý to byla částka za měsíc. Měsíc budeme žít v tak krásném hotelu. To je sen. ,,Tady máte klíče a přejeme Vám příjemný pobyt." Řekla s úsměvem recepční. Převzali jsme si klíče a rozloučili se.

,,Pan Styles?" ozvalo se za námi. ,,Ano, to jsem já." Odpověděl Harry nějakému starému pánovi, který měl stejnou pracovní uniformu jako recepční, takže tu musí také pracovat. ,,Kvůli bezpečnosti musíme zkontrolovat vaše zavazadla. Mohl byste mi s tím pomoct?" zeptal se muž Harryho a ten kývl. Vzal do rukou dva kufry.

,,Bež napřed do bytu, zlato." Šeptl Harry a dal mi pusu na tvář. Chtěla jsem, abychom šli do našeho nového apartmánu spolu, ale všechno nemůže být dokonalé. Vzala jsem tedy klíče a mířila k výtahu. Hotel měl dvacet pět pater a já měla jet do patra číslo sedmnáct. Jakmile jsem do něj vstoupila, zmáčkla jsem tedy číslo sedmnáct a nechala se vyvézt nahoru.