*Chocolate Milk*

*Spící klaun*

 Na oběd u nás zůstal i Ash.. Ash a kluci u nás asi budou teď trávit hodně času, když jsou naši pryč na dva týdny.. Ani nevím, kam na obchodní cestu jeli.. Nebo spíš mamka a otec jí tam dělá doprovod.. Doufám, že se tam bude opíjet a zase jí udělá ostudu.. Nechápu ho.. Mamka ho už tolikrát žádala, aby se pokusil přestat pít nebo, aby chodil do nějaké skupiny, kde si alkoholici zvájemně pomáhají a zbavují se návyku... Nebo mu mamka nabízela, aby jel na měsíc na léčení, že by mu to všechno zaplatila, ale on pokaždé odmítl.. Alkohol mu je asi přednější než jeho rodina..

Dnešní noc proběhla celkem dobře.. Žádné sny.. Nebo spíše noční můry.. A vyspala jsem se dobře.. Možná to bylo taky tím, že jsem byla hrozně unavená a spala jsem celkem tvrdě.. Co bych dala za víc takových bezesných nocí.. Když jsem byla malá, mamka mi kupovala lapače snů.. Aby odháněly mé noční můry.. Měla jsem jimi zaplněný celý pokoj, ale asi před 8 lety jsme se stěhovali a asi zůstaly ve starém domě.. Možná bych si zase měla nějaký koupit.. Ale stejně si nemyslím, že to zažene noční můry, které jsou vyvolány nějakým traumatem ze života..

Z mého myšlení mě vytrhla velká rána.. Seběhla jsem schody dolů a šla jsem se podívat, co se to děje v kuchyni.. Byli tam všichni kluci.. Andy ležel na zemi a všichni okolo něj se smáli.. ''Co se tu sakra děje?'' ... '' Andy se jaksi neudržel na židli ''.. řekne Sebastien a znovu vyprskne smíchy.. Protočím oči a jdu si udělat snídani..

''Hej Liv, kde ses vlastně předevčírem ztratila, než jsem ti volal?''.. otočila jsem se a viděla jsem Andyho.. ''Byla jsem před klubem, musela jsem jít na vzduch a pročistit si hlavu..'' .. ''Neděje se něco?''.. '' Ne v pohodě, Andy''.. usměju se na něho a ztratím se mu z očí dřív, než se mě stačí ještě na něco zeptat..

Sedím na zahradě a čtu si knížku.. Čtení přímo miluju, nechápu, jak to někoho nemůže bavit.. Konečně jsem se ztratila klukům a urvala si nějaký čas jen sama pro sebe..

Do čtení jsem tak zabraná, že ani pomalu nevnímám svět kolem sebe a ani jsem si nevšimla, že už se pomalu začlo stmívat.. To jsem tu byla tak dlouho?..

Když příjdu domů, vidím kluky naskládané jednoho vedle druhého v obýváku.. Ani jim nevěnuju pozornost a vyjdu schody do pokoje.. Zítra je škola a já si musím udělat další úkol do matiky.. Ale ničemu z toho nerozumím.. Takže se na to zase asi vykašlu.. Je malá šance, že by mě učitel vyvolal znovu k tabuli..

Za chvíli uslyším klepání na dveře..

''Pojď dál''..

''Přemýšlela jsi o tom, o čem jsme včera mluvili? Doufám, že z toho nehodláš couvnout..''.. do pokoje vejde Jason a posadí se vedle mě na postel..

''No já.. Víš.. Nepřemýšlela jsem o tom..''.. pravdou vlastně je, že jsem na to myslela celý včerejšek.. Vím, že jsem Jasonovi slíbila, že kvůli mým nočním můrám za někým zajdu.. Ale vůbec se mi tam nechce.. Jenom pomyšlení na to, že budu někomu cizímu říkat své problémy..

Jak moc mi chybí ta stará máma, která chtěla vědět všechno o mém životě a starala se o mě.. Věděla úplně všechno.. Ale to se postupem času změnilo..

''Tento týden tam zajdu a objednám se, ať už to mám za sebou, ale nic ti neslibuju.. Domluvili jsme se na jednom sezení a pokud se mi to nebude líbit, nikdy tam už nevkročím..''

''S tím se smířím''.. řekl Jason a usmál se na mě.. Pak zase odešel a já se znovu mohla hrabat v mých myšlenkách..

Další ráno mě jako obvykle probudil zvuk budíku.. Pokaždé mám chuť s ním třísknout o zeď a spát dál.. Ale na to mám svůj mobil až moc ráda.. Ještě k tomu mám za úkol budit Jasona, protože přesně tohle on se svým telefonem udělal.. Až na to, že si to nepamatoval a pak se divil, co se vůbec stalo.. Měl by přestat pít..

Potom, co se proberu vběhnu k Jasonovi do pokoje.. Hned, co otevřu dveře, ucítím hrozný smrad.. Co jsem komu udělala.. Zacpala jsem si nos a šla jsem vzbudit Jasona..

''No tak medvěde, vstávej''

''Nech mě být''.. jenom jsem protočila oči a vzala jsem mu peřinu.. Odnesla jsem ji na chodbu a tam jí pustila.. V jeho pokoji bych to nevydržela už ani sekundu navíc..

''Olivieeeeeeeeeee''.. jenom uslyším, když se vracím k sobě do pokoje a hlasitě se zasměju.. Doufám, že to slyšel..

Jdu do koupelny a umyju si vlasy.. Musím si je umývat každý den před školou nebo aspoň večer před tím.. Nevýhoda dlouhých vlasů.. Nebo spíš mých vlasů..

Vlezu k sobě do pokoje a začnu hledat nějaké oblečení do školy (média ).. Pak si vyfénuju vlasy a lehce se nalíčím..

Vyjdu z pokoje a skoro o něco zakopnu.. Když se podívám, co to je.. Vidím jak Jason leží na zemi a je zakrytý peřinou, kterou jsem mu hodila na chodbu..

''Děláš si ze mě srandu?..'' zařvu na něho a on se na mě podívá..

''Nemáš mi brát věci''..

''To je pěkný, ale za 5 minut odjíždíme''.. ironicky se na něho usměju a jdu si najít něco rychlýho na snídani..

Za chvíli příjde dolů a já se neubráním záchvatu smíchu...

''Proč máš každou botu jinou?..''.. zeptám se ho a už mi začínají stékat slzy od pláče..

''To bylo schválně..''.. zašklebí se na mě a jde si vzít jiné boty..  

Takže tu je další část.. Sice trošku kratší, ale je tu.. Doufám, že vás to zatím baví.. Případně mi pište, co pozměnit.. Mikexxx:)