*Chocolate Milk*

*Dveře*

Sedím v koutku u okna a dívám se ven. Dívám se na všechny ty děti, jak si běhají po venku, hrají si a užívají si života. Jednoduše.. Nemají žádné problémy. Když se tak na ně dívám, vzpomínám na doby, kdy jsme i my s Jasonem byli takhle malí. Táta ještě tolik nepil a máma nebyla tak zabraná prací. Vzpomínám si, jak jsme jen tak blbli venku. Každý den chodit domů s odřenými koleny, což byl náš největší problém.

Když se teď na sebe podívám do zrcadla, vidím jen nějakou holku beze smyslu do života. Tmavé kruhy pod očima, zalité červené oči, rozcuchané vlasy. Jsem ta holka s nočními můrami, s rodiči, co se o ní nestarají a ta holka, která neví, co se děje její nejlepší kamarádce.

Dobalím si posledních pár věcí do kufru a začíná mi být i líto, že odtud odcházím. Ale upřímně.. S Jasonem a Ashtonem mi bude líp.

Sejdu do obýváku a oznámím klukům, že už jsem s balením hotová a že můžeme všechny věci pomalu naskládat do auta. Zbývají už jen moje věci. Všechno ostatní si zařídili v předchozích dnech, kdy jsem byla jenom zahrabaná v posteli a zavřená u sebe v pokoji.

.....

V Ashtonově bytě jsem byla jen párkrát, ale je to tu celkem velké. Všechno si vybalím a vlezu si hned do postele. Jsem hrozně unavená a to, co se za posledních pár dní stalo, jsem ještě nevstřebala. Pořád si dělám starosti o to, co se děje Sam. Jak bych jí mohla pomoci. Ale pomalu se už začínám ve všem ztrácet.

Procházím se starým rozpadlým domem a hledám cestu ven. Je to jen jako jedna cesta v kruhu. Konečně vidím dveře a s nadějí, že je to cesta ven, je otevřu. Bohužel. Jen další dlouhá chodba, která nikam nevede. Na protější straně jsou jedny menší dveře. Když je otevřu, nalézám schodiště. Hledám vypínač a pomalu sejdu dolů. Je tu velká prázdná místnost. Jdu doprostřed místnosti a rozhlédnu se po dalších dveřích. Když je objevím, najednou se zhasnou všechna světla a zabouchnou se vrchní dveře. Jsem vyděšená k smrti a utíkám ke kraji místnosti. Slzy se mi valí po tvářích a já nevím, co mám dělat. Když už jsem opravdu v koncích, ozve se dívčí křik. ''Liv, pomoz mi.'' ... ''Liv, prosím.''

..........

Vyděšenáse probudím a zjistím, že to byla jen další z mých nočních můr a ležím uAshtona v bytě. No.. Teď už vlastně v našem bytě..