8. část

7.4K 144 2
                                    

Julia
Mohla bych říct všechno, všechno co mi řekl nebo udělal. Ale problém je že nechci. Vždycky jsem si představovala že o to přijdu s někým koho budu fakt milovat, světla, hotel, velká postel a luxusní vana.
No...a bylo to v kabinetu.
Štve mě že jsem neviděla celé jeho tělo odkryté.

Sakra nad čím to zas přemýšlím.

Nicolas
"Kdo to půjde napsat na tabuli? Tak dečka někdo se přihlašte, nebo budu brát dobrovolně!" 
"Julie? Ty se hlásíš. No dobře, pojď to napsat."
Prohrábne si vlasy. Má na sobě sukni?! Si dělá prdel, včera měla nějaký topíček a dneska si tady chodí zase jako nějaká...
"Tady bude myslím...sloveso v minulém čase protože...."
"Správně Julio."
Spadne jí na zem křída, zrovna k mým nohám. Ona se skloní, vidím že její zadní část sukně přistrčil přímo ke mně. Uchopí křídu do ruky. Stoupne si a jde si sednout. Když se posadí upře na mě provokující úsměv a trošku roztáhne nohy.
Snažím se jí nepozorovat . Kurva. Provokuje fakt dobře a to je na tom to nejhorší.
Udržet to co v kalhotech má zůstat bude těžší než jsem myslel.
Zkousne si ret.
Ta malá svině.
"Takže samostatný cvičení na deset minut na straně 45."
Musím si sednout, aby nešlo vidět co se mnou dělá.
Po chvilce vytáhnu papír a píšu si nějaké poznámky.
Podívám se na ni.
Sleduje mě upřeným pohledem. Oči skloní dolů a pak zpátky nahoru. Usměje se. Jednu ruku má danou na lavici. Druhou má položenou na látce od sukně. Kousíček povytáhla sukni nahoru.
Kurva to by stačilo. Chci ji přitisknout ke zdi, chci pevně stisknout její krk. Slyšet její prosbu abych ji nechal, její bezmoc. Ona ví že má teďka nade mnou vládu. Ví co mi dělá, ví co se děje.

"Já vás mám poslední hodinu že?"
"Jo" začnou všichni otráveně odpovídat.
Zvoní

Nevím jak se to stalo, jen vím že byl nahej...Dove le storie prendono vita. Scoprilo ora