Geniální adventní kalendář s velice kvalitními příběhy o backstory jednotlivých postav mojí neuvěřitelně proslavené a definitivně dokončené knižní série s vysoce profesionálními ilustracemi.
Ne, teď seriózně. Vytvořila jsem adventní kalendář, který...
Yukiko Uso-tsuki, mladší dcera Konna a Kasumi, je jedna z méně známých postav Druhého hexigasu. Tahle slepá pouštní kráska je sice o mnoho mladší, než zbytek jejího hexigasu (mezi ní a nejstarším Elnerem je devět let), ale rozhodně je jeho platnou součástí.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Yukiko se s nacvičenou lehkostí pohybovala po cvičišti ve Velareshi, jediném výcvikovém středisku pro Strážce. Její kroky směřovaly, jako vždy po náročném fyzickém tréninku, do Chrámu Nasharova, kde se měla sejít se svými přáteli. Kráčela jistě, Velaresh znala dokonale.
„Nazdar, Yukiko, jak se ti líbilo dnešní běháníčko?" ozval se vedle ní Eistův hlas a kamarád ji vzal za loket, aby nemusela dávat takový pozor na cestu. „Byla to fantazie," ušklíbla se. „Taky myslim. Není nad pořádnej sprintík," rozplýval se Eist. Zacukal jí koutek, věděla, že ve skutečnosti sprinty nesnáší. Eist neměl nohu, a přestože ji dokázal svým Sessiorem docela dobře nahradit, nebylo to zkrátka ono.
„Proto vždycky funíš jak dromedár v poslednim tažení?" přidal se k nim Pliosh a zatahal Yukiko za cop. Jeho hlas byl, narozdíl od Eistova tichého, klidného a sametového, jasný, hrubý a hlasitý. Seděl k jeho upřímné, veselé povaze. „Říká člověk co se ráno málem uškrtil na vlastním Sessoria," připomněla mu Yukiko jeho chroptění při ranním výcviku. „Hej! Nemůžu za to, že ty jseš s tim cárem látky tolik v harmonii, jak by řek Vědoucí Yesh," odfrkl si Pliosh.
„Ano, to bych tedy opravdu řekl," zašuměl před Yukiko známý, jaksi neuchopitelný hlas. „No to je náhoda, Yeshi" ozval se pohotově Eist a Yukiko cítila, jak se jemně ukání.
Bezmyšlenkovitě natáhla Sessiorum k muži, který za ně měl zodpověnost, aby prozkoumala jeho okolí. Když konec šály zavadil o další osobu, zpozorněla. V Sessoriu měla nervy, dlouhé šály z lehké látky byly jako součást jejího těla. Bylo to, jako by člověka před sebou osahávala rukama. „Daveno?" poznala střapaté kudrnaté vlasy vylézající zpod šátku. Pozdrav Nashar, Yukiko, zahrály její prsty po Sessoriu.
Byla němá, stejně němá, jako Yukiko slepá a tohle byl pro ně nejběžnější způsob komunikace. „Našel jsem ji kousek odsud, v části, kde by sama neměla co dělat," ozval se znovu Yesh. „Daveno! Jsi blbá nebo pitomá?! Všichni tady nesnášej cizince. A postižený lidi. Mohlas tam chcípnout, nebo přijít ke zranění, chápeš to?!" rozčiloval se Pliosh naoko.
„Kdyby se ti něco stalo, jak by sis zavolala o pomoc?" přidal se Eist napůl vážně. „Nesmíte chodit sami. Nikdo z vás," souhlasil Yesh. „Ani já?" zeptal se Pliosh ze žertu. „Jsem místní a úplně v pořádku," připomněl. „To jo. Ale to, jak se zahazuješ s náma, tě staví na naší úroveň," šťouchla do něj Yukiko.
„Rád se nechám postavit na vaší úroveň." Bylo to nečekané. Byli zvyklí spolu mluvit v hořké atmosféře ironie a sarkasmu, posmívat se jeden druhému kvůli jeho postižení. Bylo to kruté, ale byli mladí, a i tak toho zažili příliš, vytrpěli si příliš na to, jak nevinní měli být. Obvykle ostrá slova teď Pliosh změnil na upřímný projev citu, neobvyklý a syrový. „Vydím, že dospíváte," ozval se Yeshův hlas jako šum listí. Yukiko se poprvé v životě cítila jako kdyby byla doma.
———————— Yukiko kráčela po Gashal Shirenu, Sessiorum odmotané z jednoho předloktí, aby si mohla hledat cestu. Mířila do místního Chrámu Nasharovu, mnohem menšímu než ten, který znala z Velareshe, který sloužil jako útočiště Strážcům, kteří byli kvůli svému původu nebo postižení v nebezpečí mezi ostatními obyvateli Gashalu.
Před několika minutami dohlížela na odsouzení Velitele Condora, podle mínění několika Strážkyň nejpohlednějšího Velitele Armády. Yukiko to nemohla soudit, nevěděla, jak by to měla zhodnotit. Možná, kdyby svým Sessoriem mohla osahat jeho tvář... Velitel jí byl svým způsobem sympatický, měl pevný krok a dle vyprávění i bystrou mysl. Měla slabost pro muže, kteří byli pravým opakem jejího otce. Oceňovala schopnost mluvit s lidmi, milovat je, inteligenci i jakousi běžnou míru sebeovládání.
Došla až do Chrámu, kde se jí po bok zařadil Eist. Byl jediný, s kým byla přidělena do stejného Gashalu. Chyběl jí Plioshův optimismus a Davenin ostrý smysl pro humor, pouze s Eistem bylo vše příliš vážné. „Pozdrav Nashar, Yukiko," pozdravil a společně zamířili do středu Chrámu, kde se měli shledat s Carashem, jejich přímým nadřízeným a duchovním vůdcem Gashal Shirenu.
„Jak se ti líbil náš nový zajatec?" zeptal se Eist pološeptem, z úcty k Nasharovi. Kde jsou ty časy, kdy to nikoho z nich netrápilo? „Fešák," zasmála se Yukiko. „Třeba ho ještě někdy uvidíš," poplácal ji Eist po zádech konejivě. „Takový humor se pro Strážce v Chrámě Nasharově opravdu nehodí," napomenul je Carashův hlas náhle. Jako většina Vědoucích měl jaksi nelidský, neuchopitelný hlas. Znělo to, jako kdyby skrz něj opravdu promlouval Nashar.
Eist se letmo poklonil, cítila, jak kolem ní zavíří vzduch. Yukiko zdravila vždy méně uctivě, jen slabým skloněním hlavy. „Dobře, že se držíte spolu. Brzy tady začne být dusno, až toho Velitele osvobodí," řekl Carash, jako by sděloval, že venku je horko. Carashovi Nashar propůjčil schopnost vidět do budoucnosti, výměnou za životy jeho tří žen a všech dětí. Byla to vysoká cena za další utrpení, kreré znalost budoucnosti přinášela, ale Vědoucí, člověk plně oddaný Nasharovi, ji vždy zaplatil bez váhání. Gashal Shiren se díky němu stal ještě o něco známějším a proslulejším. Yukiko za to nebyla nijak zvlášť vděčná, znamenalo to totiž větší prestiž a menší toleranci odlišných Strážců.
Eist se znovu uklonil a společně Carashe opustili. Když zahýbali za roh, o Yukiko letmo zavadil konec cizího Sessoria. Téměř okamžitě poznala Carashe, způsob dotyku byl stejně neobvyklý, jako keho hlas. Zastav se večer u cely Velitele. Gawash si tě vyžádal jako spolustrážce. Yukiko s povzdechem pokračovala v chůzi, Eistovi nic neřekla. Nechtěla, aby si mladý strážce dělal starosti. - „Přišlas, Uso-tsuki?" zeptal se nadšeně Sher Gawash, když sestoupila do sklepení k celám. „A měla jsem na výběr, Gawashi?" odfrkla si podrážděně. „To asi ne. A říkej mi Sher, Yukiko," přešel do přátelštějšího tónu. „Uso-tsuki. Preferuju příjmení, pokud jde o někoho, koho skoro neznám," odsekla. Sher neodpověděl a ona slyšela, jak se jeho tělo sesouvá k zemi.
„Cyan! Es-tu lá?" zařízl se do ticha naléhavý, zvláštně povědomý hlas. „Oui. Maiya?" odpovděl kdosi z cely, ten druhý muž zavřený s Elnerem. „Mon Dieu, ça fait tellement d'années," pokračoval úlevně. „Je connais," šeptla žena - vetřelkyně. Kovové dveře se s klapnutím otevřely a ozvaly se kroky. „Allons à la maison," řekl čerstvě osvobozený muž a vydal se pryč. Yukiko okamžitě rozvinula Sessorium z celé paže a zablokovala jím cestu. „Zpět," křikla kaweisky. Neuměla mnoho slov, jen to, co ji kdysi naučila matka, většinou stručné, užitečné výrazy.
Přes Sessorium se ten muž nemohl dostat, to věděla. Byli uvězněni uvnitř. Najednou jejím tělem projela ostrá, omračující bolest. Měla pocit, že přišla o končetinu, že nemůže pohybovat částí těla. Opřela se o stěnu, ochromená bolestí. Sessorium... Jak ho mohli zničit? Nechápala, jak se něco takového stát.
„Kolik let ty?" zeptal se muž lámanou kaweištinou. Yukiko pochopila, že je otázka směřována jí. Zpitoměle se dala do počítání. „Deset a tři," zkusila dát dohromady jakous takous číslovku. „Est si petit," prohodil muž k ženě a vydal se pryč.
Yukiko si uvědomila, že selhává ve svém úkolu hlídat vězně, a v zoufalém pokusu natáhla Sessorium z druhé paže, aby ho zastavila. Ozvalo se hvízdnutí čepele a bolest se zdvojnásobila. Yukiko tasila šavle, zoufalá ze selhání. Rozmáchla se proti ní, ale neúspěšně. Žena jí vyrazila obě zbraně z rukou během několika vteřin.
„Abys porazila Talent, budeš muset vyrůst, maličká," zašeptala a lehkými kroky se vzdálila. Slyšela kroky Velitele, jak mizí také. Selhala, jak nejvíc mohla. Yukiko zůstala sedět a konečně ženu zařadila. Maiya de Charogne, rozená Uso-tsuki, největší legenda mezi Svobodnými dobrodruhy dnešní doby a Yukičina starší sestra.
