Na křídlech Vánoc (HP, Avengers, LotR - rare shippy) 2021

8. V hlavě (Loki/Hawkeye)

Loki otráveně seděl na střeše mrakodrapu a koukal se dolů na záplavu světel. Mráz, který se nepříjemně zakusoval smrtelníkům do těla, ho nezajímal. Dokud nemodral do své pravé podoby, nestaral se o počasí. Zvlášť když mu bylo smutno.

Bylo mu odpuštěno, připojil se k Avengers a dokonce ho pozvali, aby s nimi slavil Vánoce u Starka doma. A on místo oslav seděl tady. Úplně sám. Opuštěný úplně stejně, jako kdyby seděl uprostřed obýváku.

Přicházející kroky nebral na vědomí. Počítal, že pro něj přišel bratr. Až opatrná ruka na rameni, menší než Thorova, ho přiměla se otočit.

„Co tu chceš?" zachraptěl a odvrátil se zpátky k městu. Srdce se mu sevřelo jako pokaždé, když se ocitl v jeho blízkosti. Vzpomínky zaplavovaly bohovu mysl obrazy z doby, kdy si ho pomocí žezla podmanil. Úplně. Beze zbytku. Kompletně. Mysl i tělo v dokonalé souhře. Od té doby na něj nedokázal zapomenout.

Hawkeye stáhl ruku a sedl si vedle něj. Složil ruce na natažené nohy a povzdechl si. „Tebe," řekl tiše. „Nemůžu tě dostat z hlavy."

Loki málem fňukl. Udržel kamennou tvář. „Dávno už nad tebou nemám moc. Nejsem v tvé hlavě." Vstal a chystal se rychle odejít. Dřív než ve svém sebeovládání selže. „Nemáš důvod mě chtít," hlesl téměř neslyšně.

Podcenil Clintovu rychlost. Neudělal ani krok, když ho zezadu chytil a pevně se na něj natiskl. „Žádný tě nenapadá?" zeptal se Clint napůl zoufale. „Sakra, aspoň o Vánocích mi dej šanci dát najevo, co k tobě cítím. Tohle není kouzlo ze žezla."

Loki se s bušícím srdcem otočil. „Není?" zašeptal s rozšířenýma očima. Směl snad doufat? Doteď ty všeříkající pohledy považoval za dozvuky jeho ovládnutí. Ani ho nenapadlo, že by to mohlo být skutečné.

Clint se usmál a naklonil se k němu. Políbil ho tak něžně a láskyplně, že nebylo pochyb. Přesto to i řekl: „Není..."