20 část

91 2 0
                                    

Lottka jsi povzdechla a já se začal bát
"Já Reme....musím jsi spoustu věcí rozmyslet.....a odjíždím zpět do krásnohůlek....."
Řekla já se nemohl pohnout nevěděl jsem co říct
"Promiň.....já potřebuji čas dát se dohromady a tady to asi nedám budu tu ty poslední týdny do konce roku a pak pojedu do Francie"
Řekla
"A co my dva ?"
Zeptal jsem se
"Netuším vztahy na dálku většinou nefungují......."
"Takže po třech týdnech sbohem.....?"
Zeptal jsem se smutně přikývla
"Neříkám źe nezůstaneme přátelé můžeme jsi psát ale...."
"Chápu"
Stopl jsem ji
"Asi půjdu"
Řekla rozpačitě vztala a odešla já nehnutě seděl
*********
Věděla jsem že bude lepší když se z Remem rozejdu miluju ho strašně moc ale ve Francii mi bude líp on na  zapomene a brzy jsi najde jinou šla jsem do pokoje další hrůza bude říct to Lili a Katte ale to dnes už nedám lehla jsem jsi na postel cítila jsem že mi tečou slzy
"Charlotte"
Vypískla Lili a i s Katte mě začali obímat
"Co se děje proč pláčeš ?"
Zeptala se Katte
"Nic...jen rozešla jsem se z Remem..."
"Cože ? Proč ?"
Zeptala se Lili
"To neřešte teď to nechci řešit"
Řekla jsem
*********
Seděl jsem na posteli z hlavou v klíně Lott bude beze mě stejně líp dělá dobře bude šťastná to by se mnou být nemohla opakoval jsem jsi stále dokola přišli James Sirius a Peter
"Co se stalo Naměsíčníku ?"
Zeptal se Sirius
"Lotté jse se mnou rozešla...."
Řekl jsem
"Co proč ?"
Zeptal se James
"Kdo je Lott ?"
Zeptal se Peter na jeho dotaz jsem nereagoval
"Jede zpět do Francie...ale dělá dobře nejde jsi normálního kluka..a ne takové monstrum."
"Nejsi monstrum"
Řekl James
"Prostě bude šťastná přeji jí to"
Řekl jsem a odešel na astronomku zítra je zas úplněk
************
Dnes to budu muset říct holkám nemůžu to oddalovat stále se vyptávat na můj rozchod z Remem do pokoje zrovna přišla Lili s Katte
"Holky...."
Začala jsem oni se na mě obě koukli
"Musím vám něco říct...já..já sem už příští rok nepojedu..."
"Proč ?"
Zeptala se Katte odpověď jsem neznala ale cítila jsem to tak cítila jsem že je to správně
"Bude to tak lepší"
Řekla jsem oni na mě jen zírali doufám že klukům to řekl Rem po třetí bych to nedala ale asi jim to řwlekl na vyučování se na mě ani nepodívali odešla jsem ven musela jsem být sama jinak bych začala bulet procházela jsem okolo lesa a vzpoměla jsi dnes je úplněk Removi bývá skoro vždy špatně a kluci mají famfrpál rozhodla jsem se jít za ním zaklepala jsem na dveře
"Dále.."
Slyšela jsem tlomený hlas vstoupila jsem Rem byl bledý ležel a vedle sebe měl rozečtenou knihu když jsem vešla sedl jsi koukala jsem na něj bylo mi ho líto miluju ho nechci aby se trápil
"Nekoukej na mě tak smutně"
Řekl sedla jsem jsi vedle něj
"Nepotřebuješ něco ?"
Zeptala jsem se
"Ne dík"
Řekl a já přikývla chvíli jsme jen seděli a mlčeli já jsi říkala že bych asi měla vypadnout přece jen asi Removi má společnost příjemná není
"Tak asi půjdu"
Řekla jsem a vztala
"Vážně nic nepotřebuješ ?"
Zeptala jsem se on zakrouril hlavou já odešela
**********
Jako vždy se mi před úplněkem motala a bolela hlava písmena v knize jsem měl rozmazaná tak jsem ji položil vedle sebe a ležel přemýšlel o Lott která za mnou pak přišla vadilo mě že na mě kouká pohledem plným starostí po pár minutách ticha odešla pak přišli kluci snažili se mě rozveselit ale marně večer jsme jako obvykle šli do lesa

Slzy víliKde žijí příběhy. Začni objevovat