Řezničina

2. Kapitola

Arwen seděla ve studené cele. Zajímavé , že ji ještě ji nemučili. Dřív mučili každého vraha, dokonce i obyčejného zloděje. Liliana museli odvést jinam, protože všechny ostatní cely byly prázdné. V zámku zarachotily klíče. Slyšela rázné kroky přibližující se k její cele. Když člověk zůstal stát před její celou, líně zvedla oči. Princ. Ušklíbla se. „Přišel sis se mnou zahrát?" zeptala se. „Přišel jsem ti položit pár otázek." odpověděl. „ Jak se jmenuješ?" „Liliana"odpověděla bez zaváhání. Princ se usmál. „Já poznám lež" choval se úplně jinak než včera.„Jak se jmenuješ" zopakoval znovu. „Nechtěj vědět" odpověděla jsem. „Dobrá" řekl. „Dobrá, nechci to vědět, ale jelikož jsi vražedkyně, musím ti oznámit, že budeš popravena." S tím a s úsměvem na tváři, se otočil a odešel. Dvakrát ji měli pověsit, jednou utopit, třikrát setnout hlavu...Tohle taky přežije. Znovu se ušklíbla. Milovala, když si mysleli, že ji můžou zabít.