Jarní víla Evelína

25 2 2
                                    


Jarní víla Evelína se po dlouhé zimě probudila ve svém stromovém pokojíčku. Spokojeně se protáhla (protažení) a hlasitě si zívla. (zívnutí) 

 Byla spokojená, že už konečně zase pomaličku přichází jaro. Vyskočila z postýlky a párkrát si radostně poskočila bosýma nohama po zemi (střídavé pleskání o stehna, zvedání rukou vysoko)

 Pomaličku se vydala ke svému oknu, aby se podívala, jak ten svět venku vypadá. (pomalé pleskání) Došla až k oknu a tam se zastavila. (přestat tleskat) 

Rozhlédla (rozhlížíme se s rukou nad očima) se kolem a zjistila, že se z nebe ještě snášejí poslední ledové vločky (naznačení prsty snežení) Evelína si nešťasně povzdechla (povzdechnutí), protože věděla, že ji čeká s jarem ještě spousta práce. 

Opatrně obešla květináč, ze kterého už se ven pomalu klubala první sněženka a bledule (pomalé potiché tleskání o stehna) Založila si ruce v bok (přestat plácat, ruce v bok) a začala marně přemýšlet, kam ho před svým dlouhým spánkem schovala. 

Rozeběhla se ke skříni (rychlé pleskání) a cestou musela přeskočit zajíce, který stále ještě spí zimním spánkem u Evelínky v pokojíku a běžela dál (přestat pleskat, ruce "vyskočí", znovu pleskat)

Zastavila se u skříně (přestat pleskat) a pořádně ji celou prohledala. Když otevřela šuplík radostí si zatleskala (zatleskat) Podařilo se jí najít klíč od jara. 

Došla až ke kouzelné truhličce (pomalé pleskání) a otočila v ní klíčem (Tlesk!) Když se Evelína podívala znovu z okna, viděla už úplně něco jiného než před chvílí. Vločky, které se předtím sypaly jedna za druhou z nebe (napodobení prsty padání) už začaly pomalu roztávat a ze země se začaly klubat první květiny. 

Evelínka se usmála nad tím, jak se jí práce podařila, ale byla z toho hrozně unavená. Hlasitě si zívla a unaveně se protáhla (protažení). Vydala se pomaličku zpátky ke své postýlce (pomalé pleskání o stehna) Posadila se na její okraj (zastavit pleskání) a nakonec si pomaličku lehla a spokojeně usnula (lehneme si, následuje relaxace - představíme si, že ležíme na louce plné květin, kolem nás letají motýlci a včelky, sluníčko nás hřeje na konečky prstů, ruce, nohy,....)

Pohádky trochu jinak aneb tentokrát jen pro dětiWhere stories live. Discover now