28. Možná Tae je ten problém

1K 86 28
                                    

🧿O HODINU POZDĚJI🧿

Sedím na gauči a hladím si stehna. Už slyším ty dva u dveří. Povídají si a smějí se..kdy se semnou Taehyung naposledy smál..dám si pomalu ruce na uši. Nemůžu to slyšet. Bolí mě to..má se smát semnou! Snažil jsem se být dobrý přítel. Ale jemu moje snaha nestačí..

Alex přijde do obýváku a pousmál se na mě.
Dám ruce pryč z uší.

🌸ALEX🌸

Vidím zhoršení. Klepou se mu ruce a hituje lehce nohou. To neznačí nic dobrého. Sednu si opatrně trochu dál od něj. Musím mu nechat prostor. Koukl jsem na Taeho a očekával, že on si k němu sedne, jakožto jeho přítel. Ale Tae si sedl do křesla. Možná vím, proč se zhoršil.
A mám na to víc důkazů.

,,Tak Kookieno" zazubim se. Dívá se ná mě..jeho pohled mě dělá smutným ale nedávám to znát, nesmím mu dát najevo svůj smutek. Mohlo by ho to znervóznit. Někdy mi přijde, že mu rozumím víc jak Tae. ,,Tak si popovídáme spolu. A to všichni " kouknu na Taeho.

,,A proč i já? Nemám k tomu nic co říct, jen to, že je nemocný" zamručí. Otevřu si svůj notes, začnu si něco psát. Koukám na Jk, pozoruji jeho tělo jak na vše reaguje. ,,Kookie, bereš své prášky?" Koukl se na mě. Všimnu si jeho unavených očí. ,,spíš dobře?"

Hladí si stehna..a pak ruce. ,,Nemůžu spát. Gauč je..." na chvilku se odmlčí. ,,Moc tvrdý.." zamumlal. ,,Prášky neberu..nechci je brát. Nedělají mi dobře." Dá ruce v pěst. Zapíšu si. Musím si o něm dělat poznámky. Často ho peobírám s jinými doktory.

,,Spíš na gauči? Jakto? Proč nespíš s Taem?" To mě docela zaskočilo. ,,Protože v noci mě osahává." ,,To není pravda! Já se chci jen kurva mazlit! Taky chci lásku!" Posadím ho na gauč. ,,Tae tebe jsem se teď neptal. Mohl bys nás tu nechat?" Kouknu na něj s menším úsměvem. ,,Měl bys mu dát prášky a injekci." Zavrčí naštvaně. Odejde do kuchyně.

Povzdechnu si. Hladím ho po rameni..
,,Nebudeš do mě nic píchat! Už ne! Nic mi není!!" Odložím notes a chytnu ho za ruce..,,Neboj..nebudu. Ani prášky. Pověz mi co se děje, hm? Proč nespíš s Taem?" Povzbudivě se na něj usměju.

,,On..on mě odstrkuje! Nemiluje mě! Má moje dítě..využil mě..využil.." Chytl se za hlavu. Vyndám z tašky pendreky. ,,Na..zlepší ti náladu. A ne, nevyužil. Jen má špatnou náladu. Čeká miminko a má teď jiné nálady.." fajn, problém je Tae. Že by ho přestával milovat?

,,Nejsem nemocný..že ne..nechce kvůli tomu semnou spát.." pozoruje svoje ruce. Klepou se mu. Musím mu dát aspoň prášky na uklidnění. Hledám jiné prášky, které on nezná. Protože tamty mi už asi nesní. ,,Je mi zle.."
zpozorním. ,,Jak? Řekni mi..jak se cítíš?"
Zvedl hlavu a koukl se mi do očí.

,,Přemýšlím o smrti? Jaké to bude zabít sám sebe? Ztrácím ho před očima..Nemám nikoho..jen on mi zůstal..ale nemohu přijít o své mimčo..o svoje dítě. Chci..chci vidět maličký telíčko..budu táta" zapisuji co říká. Tohle z něj dělá Taehyung.

Tae ho hrozně ovlivňuje a ani o tom neví.
Došel jsem mu pro sklenku vody a podal prášek. Vzal si prášek a pozoruje ho.
,,Říkal js-" ,,Na uklidnění. Abys nemyslel na špatné věci" pohladím ho po vlasech.

,,j-jsem z-zrůda..nezasloužím si žít..co když..



opravdu ublížím malému.." steče mu slza a pak další a další...

Dej mi víc těch dní /Texting vkook/Tahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon