20. - Zákon schválnosti

79 5 0
                                    


Stála jsem před jeho dveřmi jako opařená. Hodně mě to rozhodilo. Ani jsem nemusela být nalepená na dveřích, i přes to jsem slyšela bouchnutí do stolu a následně pohyb, který se přibližoval. Nesmí mě tu vidět, do pokoje jít nemůžu, takže jsem co nejrychleji běžela po schodech do obýváku. To bych ale nebyla já, kdyby se mi cestou něco nepřihodilo. Musela jsem na posledním schodu hodit hubu. Zákon schválnosti, co se může posrat, to se posere. Naštěstí jsem měla náskok, podle plánu jsem to stačila. Posadila jsem se na gauč, dělala jakože nic, což u mě znamená čumět do blba, děsně nenápadné.

Podle mých očekávání Janek přišel hned, co jsem se posadila. To bylo vážně těsné, mám víc štěstí než rozumu. Snažila jsem se jeho přítomnost ignorovat a podařilo se mi to, teda jen na chvilku. Sedl si těsně vedle mě, to už jsem nevydržela a probodla ho zabijáckým pohledem
J:hele, asi bych se ti měl omluvit
Tentokrát jsem se na něj otočila a koukla nechápavě
J:nechtěl jsem být takový...
T:jaký?
J:až zbytečně zvědavý. Já jen prostě, chtěl jsem se o tobě, jakožto mé ženě, něco dozvědět
Že bych ho po roce našeho manželství začala zajímat?
T:v pohodě, já jen nemám úplně v lásce svou minulost, ale to jsi nemohl vědět

J:už se k tomu nebudeme vracet, platí?
T:jo, to by bylo fajn, oba na to zapomeneme
J:já na to asi jen tak nezapomenu
T:alespoň dělej, že o ničem nevíš
J:to by šlo
Usmála jsem se na něj, tentokrát to nebyl ten falešný úsměv, který od začátku našeho manželství používám, bylo to jiné. Janek mi položil jednu ruku na tvář, palcem mě hladil
J:usmívej se častěji, sluší ti to
T:možná, ale nebudu nic slibovat
Začal se ke mně hlavou nebezpečně přibližovat
T:co to-
Janek mě umlčel polibkem, vlastně jsme se začali líbat. Bylo to takové jiné, nebylo to nucené, zkrátka jsme to oba potřebovali. Zapomněla jsem zmínit to, jak příjemné to bylo. Tato chvíle bohužel musela jednou skončit
T:to bylo-
J:dokonalý
K večeři jsme si objednali pizzu, panovala úžasná atmosféra, nakonec jsem usnula v objetí Janka, v jeho pokoji

















(Ne)dokonalé manželství Kde žijí příběhy. Začni objevovat