GOLDEN | H.S.

Chapter 22

"Jak se má tvoje snoubenka, Fionne?" zeptala se Gemma, ale nezvedla hlavu od mobilu. Na její obrazovce svítilo jméno Emet a musel to být nějaký další z kluků, které potkává v baru. "Skvěle. Plánuje svatbu a v práci se ji taky daří." odpověděl a zářil štěstím, když o ní mluvil. Ráda jsem se koukala na zamilované lidi. Bylo to tak hezky upřímné, když vám o své lásce nikdo nemusel ani povídat, ale prostě to na něm šlo poznat.

"Co ty Darlene? Líbí se ti zatím na klinice? Měl jsem teď nějakou dobu volno, byli jsme s Tinou v horách, a ani jsme neměli možnost si popovídat." koukl se na mě do zpětného zrcátka. "Ano, jsem moc spokojená. Ale je těžké občas stíhat školu i práci." přikývl a soustředil se na cestu, která nebyla až tak dlouhá. Do domu Stylesů by šlo dojít za 15 minut i pěšky.

"Musím s vámi dovnitř. Potřebuju mluvit s panem Stylesem ohledně nějakých mých pacientů a v práci jsem ho nezastihl." odůvodnil mi návštěvu jejich domu. "Ty Fionne?" otočila se na něj Gemma, když se naše cesty rozdělily, on šel do přízemí do pracovny pana Stylese a my s Gemmou po schodech do prvního patra, kde měla pokoj. "Budeme s Darlene pořádat narozeninovou párty, rozhodně bys měl přijít." pozvala ho na naší oslavu, se kterou jsem ještě ani nesouhlasila. "I s Tinou samozřejmě." dodala jsem za ní, když mi došlo, že ona to v plánu nemá.

"Je sladkej, co?" Gemma se posadila do jejího křesla a začala se po pokoji rozhlížet po notebooku. "To jo, a má taky sladkou snoubenku." připomněla jsem ji. Jenom pokrčila rameny a začala něco ťukat do macu, který nakonec vytáhla ze svého batohu. Ukázala mi nějaké pinterestové fotky, na kterých bylo spoustu nápadů na výzdobu a občerstvení narozeninovým oslav. Samozřejmě to měla už všechno připravené. Vsadila bych se, že klidně už od minulých narozenin. Byla ujetá na pinterest.

Strávily jsme u plánování sotva půl hodiny a zbytek odpoledne jsme si pouštěly edity z našeho oblíbeného seriálu. Přišla jsem si jako na střední, kdy jsme tohle dělávaly skoro každý den.

"Přespíš tu?" zeptala ses mě Gemma, když jsme si zrovna dávaly wafle u nich v kuchyni. "Nevím, asi bych měla jít domu a ještě udělat nějaké věci do školy." zapřemýšlela jsem. "Odvezu tě." zachraptěl hluboký hlas u dveří. "Proč si nevšímáš svého, Harry?" prohodila jeho sestra a zabývala se dál svojí svačinou.

Stál tam v košili ohrnutou k loktům, jeho tetování na rukách se tak krásně ukazovalo. Už jsem mluvila o tom, že jeho košile nebyla pořádně dopnutá a byl vidět jeho krásný hrudník, kde se mu houpal stříbnrý přívěšek křížku? Ne? Vypadalo to božsky. Božsky kamarádsky.

"Chtěla bys Darlene? Ještě mám auto před domem, před cvhílí jsem přijel." podíval se na mě tak hezky a naprosto ignoroval svou sestru. "Pokud by ti to nevadilo.." odsouhlasila jsem. "Promiň Gem, přespím tu příště." rozloučila jsem se s ní a následovala Harryho do předsíně, kde jsem si vzala své věci.

Projížděli jsme Londýnem a já ho sledovala z okénka auta, slunce již dávno zapadlo a na ulice hlavního města začala dopadat tma. Na tomhle městě bylo něco kouzelného, něco, co mě uklidňovalo. Když byl západ Slunce, přišel mi Londýn magický. Milovala jsem chodit na procházky podél Temže, mít samu sebe jako tu nejlepší společnost. To bylo něco, co jsem se naučila na začátku střední. Nikdy před tím jsem si nebyla jistá sama sebou. Nerada jsem chodila do společnosti sama. Ale jednou jsem prostě šla. A pak i další den. A pak se z toho stala jediná věc, co mě dokázala naprosto nejlíp uklidnit. Přála bych každému, aby tu mohl žít. Aby to kouzlo každého vztáhlo jako mě. 

A možná už Londýn není to jediné, čím jsem naprosto okouzlená.

Jak se vám zatím líbí vývoj děje? Nevím, jestli to není moc pomalé, ale nerada bych to uspěchala. Dejte mi prosím vědět. Love - K.