IV.

1 1 0
                                    

Ahoj!

Píšu ti ještě z letiště...jo... Vím, že jsem minule psala, že se ti teď nějakou chvíli neozvu, ale našla jsem naši fotku. Byla schovaná mezi doklady... Myslím, že je to naše poslední společná fotka a já si řekla, že ti pošlu kopii, protože je fakt super.

Vážně bych si přála,abys tady byla. Tvá přítomnost mi vždycky dodávala sílu vstát a jít dál. Ať se dělo cokoliv. Včera večer mi volala kamarádka. No. Kamarádka. Říkala, že sehnala letenky a poletí ze stejného letiště. Někam jinam, ale ze stejného místa v podobný čas. Chtěla, ať se tu sejdeme, že však tu můžeme čekat spolu. Keci. Fakt. Před chvílí mi napsala, že se omlouvá,ale že to asi nestíhá. Fajn, stát se může cokoliv. Jenže já ji chvíli před tím viděla sedět v nějaké kavárničce... No. Pokud tohle čteš a ještě si pamatuješ,jak všechno prožívám, asi si dokážeš představit, jak teď trpím.

To už asi bude všechno. Moc nevím, co psát, protože nevím, co by tě zajímalo. A pokud si ty dopisy nikdy nepřečteš, je jedno, jestli budou na šest listů nebo budou prázdné.

Měj se krásně

Tvá T.P.

PS: Chybíš mi, fakt.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 26, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Vzpomínáš?Kde žijí příběhy. Začni objevovat