Ještě patrnou chvíli jsem zírala na pohybující se fotografii, než jsem usodila, že s ostatními postavami jsem se ještě nesetkala. Pokud tu byl Loki, tak bych měla vymyslet způsob, jak ho kontaktovat, ale jak?
Z přemýšlení mě vytrhlo lusknutí prstů přes můj obličej. Zmateně jsem zamrkala a podívala se na znuděný obličej pana profesora. ,,Převelice vám děkuji za vaší ochotu, kolego." Postřehl můj sarkasmus, pouze vytáhl jedno obočí vzhůru, ale rozhodl se, že to nebude komentovat.
,,Ochota není jen tak." Promluvil, když jsem se chystala odejít. Nevěřícně jsem na něj hleděla. To snad nemyslí vážně?!
,,Prosím?" Koukala jsem na něho vyjeveně. Pouze mě s pobavením sledoval, jak můj obličej nabírá červený odstín.
,,Snad jste nezapomněla, že jsem Zmijozel. Něco za něco, kolegyně." Ušklíbl se.
,,To snad nemyslíte vážně? Jsme kolegové!" Zvýšila jsem naštvaně hlas a založila si ruce v bok.
Udělal jeden větší krok ke mně. ,,Jste velice všímala, ale nejsem si vědom, že bychom byli přátelé, Hmm?" Překřížil si ruce na hrudi a tyčil se nade mnou. Byl opravdu vysoký, a proto jsem musela zvednout hlavu, abych mu viděla do očí. Černé jako noc.
,,Fajn, jak chcete." Zabručela jsem naštvaně a měřila si ho nedůvěřivým pohledem. ,,Co tedy chcete?" Zatnula jsem čelist do úzké linky.
Temně se zachechtal. ,,Zatím nic, ale až něco budu potřebovat, tak přijdu. Nemějte obavy." Pouze jsem přikývla a rozhodla jsem odejít, ale na rameni mi spočinula ruka, která mě zastavila v mém odchodu.
,,Ještě něco?" Neotočila jsem se, i přes látku jsem cítila, že má nepříjemně ledové ruce.
,,Jen menší rada. Příště se snažte nebýt tak zřejmá, když se nějaká záhada točí kolem vás." Odtáhl svou ruku z mého ramene a rychlých krokem zmizel za roh.
Na chvíli jsem zavřela oči a přemýšlela, nad jeho slovy. Super, takže už i tenhle netopýr ví, že se něco děje a jsem tou příčinou já.
Hlasitě jsem si povzdechla, ,,Evidentně mi lhaní moc nejde...jak jinak."..........
Pár dní uteklo jako voda a žádná další zmínka o skupince, kdo ukradl Teserakt. Jen neustále články o tom, že se jednalo o smrtijedy a další blbosti, kterým jsem nerozuměla.
Nikomu jsem o tom neřekla.Za těch pár dnů jsem dokázala najít pár přátelů. Minerva byla jedna z nich, která byla sice přátelská, ale občas i přísná. Nabídla jsem ji pomoc při úklidu její třídy. Podle všeho jeden chlapec místo toho, aby přeměnil pohár v krysu, změnil stůl, na kterém stál onen pohár, ve zvíře, co jako obranu při nebezpečí vytvoří bláto. Slyšela jsem to poprvé, že by něco takového existovalo, ale mlčela jsem.
Samozřejmě bych neměla zapomenout Hagrida, který mi už od samého začátku sedl. Pomáhala jsem mu na jeho pozemku s čímkoliv, abych alespoň nějak mu poděkovala za jeho laskavost, když mě zachránil, a dokonce mi dokázal obstarat bydlení. Setkala jsem se tam s Klofanem nebo co to bylo. Vypadalo to jako velká lítající slepice. Když jsem to poprvé řekla nahlas, nebyl úplně šťastný, ale pobavený byl. Víckrát jsem to ale už raději neříkala.
Profesor Snape mě nepřestal děsit. Už od samého začátku, co jsem ho spatřila jsem cítila menší tlak na hrudi. Nebyla jsem jediná, ostatní studenti z něho měli jakýsi respekt. Vzpomněla jsem si na Nevilla, který mi jednou prozradil, že má strach právě z něho. Nedivila jsem se mu, ale i přesto, jsem slyšela svůj vlastní vnitřní hlas, že tak špatný není.
Zdálo se, že studenti mě měli dost v oblibě. Neville, který byl velice tichý, se změnil v mé přítomností v někoho jiného. Ten, co neustále mluvil, mluvil a mluvil o bylinkářství. Pozorně jsem ho poslouchala, jak mluví o bylinkářství, což sice nebyl můj obor - sotva jsem poznala tymián od bazalky....
Pak tu byla menší skupina...Harry, Hermiona a Ron, byla to nerozdělitelná skupina, která nedala na sebe dopustit. Občas jsem si sedla ke stromu, kde jsem četla knihy o tom, jak někoho kontaktovat. Když mě zahlédli, okamžitě se rozeběhli ke mně a začali se ptát na různé otázky.Nečekala jsem, že bych měla i oporu od Zmijozelu, když jejich hlava je zrovna Snape. Dokonce, když jsem se zastala na první hodině Nebelvíru, stále byli nadšení, když zjistili, že na suplování je budu mít já. Byla to příjemná změna....Někdy se někdo našel, kdo mi nesedl, ale byla jsem v jejich společnosti ráda. Jen jediný chlapec, co se jmenoval Draco Malfoy se zdál mít mimo svůj svět. Sázela jsem, že v tom byla nějaká dívka, ale v hlavě mi naskočily varovné signály, že se jedná o něco zcela jiného. Něco, co by mohlo všechno změnit k horšímu.
Samozřejmě se objevilo pár kolegů, co si myslelo, že profesor by neměl mít tak přátelský přístup ke svým žákům. Respektovala jsem jejich názor, ale ignorovala jsem to.
Přestala jsem vzpomínat a raději svou pozornost obrátila k večeři. Nechtěla jsem být nenažraná, ale když tohle jídlo bylo zadarmo, tak jsem přece nemohla odmítnout. Brumbál mě pobaveně sledoval, zatímco Minerva se zdála naprosto zděšená tím, co viděla. Snape po mém boku nevěřícně zakroutil hlavou a věnoval se svému vlastnímu jídlu.
Dveře se náhle prudce otevřely, až málem vypadly z pantu. Všichni v místnosti utichli, když otočili hlavu ke dveřím, kde stálo několik mužských postav. Zvedla jsem hlavu a málem jsem se udusila, když mi zaskočilo jídlo. Snape otráveně zabručel a jednou ranou do zad mi pomohl, abych se zhluboka nadechla.
Netušila jsem, že by mohlo být ještě větší ticho, než doposud. Jenže, když se muž s černými vlasy, sebevědomě rozešel doprostřed místnosti a promluvil a u toho nezapomněl zmínit mé jméno. Bylo ohlušující ticho a všechny hlavy studentů, nýbrž profesorů se otočily na mě.
,,Byla to sice dlouhá cesta plná hádek a předhánění, kdo má větší ego, ale jsem tu-" hlasité zakašlání od muže, co stál vedle něho ho zastavil. ,,Fajn, tak jsme tu, abychom tě vrátili zpátky, Layla." Opravil se Loki a s úsměvem na mě hleděl. Absolutně ignoroval plnou místnost, co se dívala na něho a na jeho společníky. Pak jsem tu byla já, co překvapeně zírala na Lokiho.
,,Loki?"
........
A na scéně máme Avengers! Každopádně dneska jsou Vánoce, takže přeji všem krásné a poklidné Vánoce. ❤️🌃
ČTEŠ
Avengers & Harry Potter
FanfictionLayla, bohyně nočních můr a elementů, vyrůstá od malička po boku Thora a Lokiho. Všechno se zdálo být v pořádku až do doby, kdy Loki začne manipulovat s Teseraktem. Pokud by se Teserakt dostal do jiného světa, kde nikdo nemá informace o jeho exist...