IX.

244 15 0
                                    

Postávala ve vysokém štíhlém výklenku mohutných hradeb a nečinně sledovala kapky dopadající s nebývalou lehkostí na zem.

„Tak už nás opustil další," ozvalo se najednou měkce.

„Další?" zeptala se nechápavě muže, který se objevil vedle ní.

„Nikdy jste nepřemýšlela nad tím, kde se bere náhlý déšť z nebe bez mračen, Hermiono?"

„Nikdy," připustila zahanbeně. „Souvisí to s námi, sire Nicholasi?"

„Jistěže," přikývl duch. „Kdykoliv některý z nás naplní svůj osud a odejde z našeho světa, dopadá na zem voda, která skrápí jejich přijetí tam nad oblaky," řekl zasněně a svůj pohled stočil k výšinám.

Také Hermiona s posvátnou úctou vzhlédla.

Tears from heaven [wixie]Where stories live. Discover now