2 kapitola

54 5 0
                                    

Severus zbytek dne odučil s myšlenkami na jedno jediné slovo. Stále mu znělo v hlavě. Nechápal proč jej tak chlapec oslovil. Mohl snad mít pravdu? Proč nad tím vůbec přemýšlí, vždyť je to Potter! Je to potomek Jamese navíc to co dnes předvedl před hodinou.. I když psaníčko které dnes četl situaci objasnilo.. Ne, je to prostě spratek co se náhodou dostal do zmijozelu.

Seděl již nad čtvrtou sklenkou svého oblíbeného alkoholického nápoje, když se u jeho dveří objevila Poppy.
Křičela přes dveře. S neochotou se zvedl a otevřel. Bradavická ošetřovatelka mlela něco o Potterovic klukovi a dalších pěti studentech. Položil tedy sklenku a odešel s Poppy na ošetřovnu.

Uviděl svých pět studentů ležících na lůžkách. Harry a Draco leželi vedle sebe a vypadali ze všech nejhůře. Draco ležel bez košile stejně jako spolubydlící. Měl rány hluboké po celé hrudi. Bylo poznat , že byly ošetřen avšak Potter ten vypadal nejhůře. Ležel tam a rány, které vypadaly totožně jako u Severusovo kmotřence, se objevovaly na jeho hrudním koši.Jenže tyto rány i pod kouzlem stále krvácely. Severus se podíval po Poppy. Ta odcházela dále do pracovny. Následoval ji.

" Co se stalo ? Proč se to dozvídám až teď ?"

Zmaten na ni hleděl. Ošetřovatelka mu však podala papíry se slovy aby si je přečetl. Poté odešla postarat se o slečnu Parkinsonovou a Millicent Bulstrodeovou.

Mezitím co Poppy dávala dohromady studenty zmijozelské koleje, Severus padl do útrob písmen na papírech, které dostal. Text jednoznačně odhaloval Harryho geny a kouzla použita na něm samotném. Všemi obávaný profesor odhodil papíry a došel k právě onomu žákovi. Zavřel oči a pokusil se mu dostat do mysli.
Objevil se v malé místnosti, která obsahovala jen stůl a dvě židle. Na jedné židli seděl chlapec s havraními vlasy a druhá židle čekala, než ji další přítomná osoba využije. Severus si sedl a podíval se na chlapce. Čekal krásné zelené oči jeho milované Lili, místo toho však poznal oči modré jako oceán při západu slunce. Tyto oči měla jen jeho manželka. Chtěl něco říci, ale nedostal ze sebe ani slovo.

A opět uslyšel jen to jediné slovo. " Tati"
Severus se lehce usmál a najednou byl pryč. Stál opět na ošetřovně a hleděl na tělo mladíka, jehož rány byly náhle uzavřeny. Podíval se na vlasy. Byly stejné jako když viděl Harryho poprvé.
Nechápal co se to stalo. Kývl na Poppy, aby ji dal najevo,že Harryho má v pořádku. Poté odešel.

Procházel chodbou Bradavic, díval se na studenty vyšších ročníků, jenž měli být dávno v posteli a místo toho se líbali na místech, o kterých podle nich nikdo nevěděl. Za normálních okolností by jim strhnul body, avšak tentokrát musel za Brumbálem.
Dosedl na židli naproti řediteli. Chtěl se zrovna zeptat, když se ozvalo levé zápěstí.

Rozloučil se a odešel. Objevil se opět na sídle a procházel chodbou. Došel až k pánu zla, aniž by se tentokrát poprvé podíval na bílé dveře.

" Drahý Severusi, už jsem se bál, že nepřijdeš. Předpokládám, že jsi Harryho Pottera viděl."

" Jistě pane, ale je obtížné jej momentálně dostat panu řediteli přímo pod nosem sem. "

" Už jsi si všiml podobnosti mezi tebou a jím? Nebo si stále nalháváš, že je to syn Jamese a Lili? Severusi, dělám mnoho špatného a vyznávám pouze čistou krev. Ty a Ava jste přivedli na svět potomka čisté krve. A Albus Brumbál ti ho vzal. Vzal ti jej, jen protože Lili své dítě porodila mrtvé."

" Pane, nemyslím si, že onen Harry Potter  není někým jiným než synem Jamese Pottera. "

Severus si nebyl jist zda mluví pravdu, ale nechtěl si přiznat, že by to mohl být jeho syn.  A hlavně, že by Albus, muž jenž mu dal práci a šanci, odcizil jeho jediného potomka.

" Severusi, máš dva měsíce ověřit si lektvarem tvůj vztah s Harrym Potterem."

Kývnul a odešel. Zastavil se u bílých dveří. Tentokrát je otevřel a zahleděl se na malou postýlku. Stoupl si vedle ni a přemýšlel, co se všechno odehrálo.

Severusův syn, Fabian Regulus SnapeKde žijí příběhy. Začni objevovat