Severusův syn, Fabian Regulus Snape

11. Kapitola

Odjezd do Bradavic byl pro naši trojici zcela úžasný, avšak pro dospělé ne. Regulus věděl, že bude opět sám. Lucius a Cissa měli spousty práce s pánem zla a odchod syna jasně značil, že nebude již nic co jim dělá radost. Severus musel zaujmout pozici otce i profesora v jednom, což zatím nedělal.

Severus se rozloučil se svým synem a kmotřencem již ráno a Regulus s Cissou zůstali s dětmi sami. Nejdříve zkontrolovali zda mají chlapci vše. Fabi byl překvapen kolik kufrů sebou dostal. Po společném obědě se všichni vydali na nádraží. Cissa s Dracem prošla první a Regulus s Regim mladším se na sebe podívali. Chtěli projít zdí, ale místo toho do ni pouze nabourali. Mudlové se začali otáčet.

Nebyl by to však Black, kdyby nevzal koště synovce a za rohem na něj nenasedl. Fabi se smrtí v očích následoval strýce. A tak oba dva vyrazili na cestu do Bradavic. Někdy skoro ke konci zahlédli vlak. Co však ani jeden nechtěl, bylo poznat vrbu mlátičku. Regulus se nestihl vyhnout a koštětem to vzal přímo do ni. Oba spadli, kufry, které byly zmenšené díky kouzlu přežili. Fabi utíkal od vrby a jeho strýc se snažil dostat ze spár mlátičky. Když se jim to povedlo uviděli  oba dva Minevru.

Polknutí na sucho obou šlo určitě slyšet na míle daleko. Minerva zařazena pohledem na Reguluse dobrou chvíli mlčela. Poté si však všimla mladšího chlapce a okamžitě spustila monolog o tom, že se čeká pouze na něho. Fabi pohlédl na strýce a ten svého synovce s výrazem smutku svého synovce propustil. Fabi odešel na schodiště mezi prváky. Připadal si tak trapně.. Minerva přišla až chvíli po žakovi. Musela totiž mluvit s mužem, kterého viděla. Stále nevěřila svým očím ani uším. Raději zavedla prváky a Fabiho do velké síně.

Fabi vešel a všechny tváře upřely pozornost právě na něho. On se však podíval jen na svého otce, jenž se tvářil značně naštvaně. Reg proto raději hleděl do země. Zůstal až jako poslední. Když už profesorka podruhé volala jeho jméno začal vnímat a opět vyšel k moudrému klobouku.

" Jsem si zcela jist, že tebe jsem již zařadil. Fabiane, vypadáš vyšší a i přes dražší oblečení jsi víc potrhaný než minulý rok. Přijď si někdy popovídat. ZMIJOZEL!

Fabi se usadil vedle Draca. Ten se zeptal kde byl a co sakra dělal. Kamarád však nestihl říci ani slovo, když se za nimi objevil jejich obávaný kolejní ředitel. "Prosím, aby mne pan Snape doprovodil do mých komnat."

Hrubý hlas Severuse odzbrojil všechny žáky koleje, kteří s lítostí hleděli na jejich "nového" člena koleje.

Severus šel rázným rychlým krokem, kde každý student i profesor poznal, že z toho bude veliký malér. Jeho syn jej o dost pomalejším tempem následoval se sklopenou hlavou. Až ve sklepení se odvážil podívat, alespoň na záda svého otce.
Severus se zrovna zastavil a Fabi tak rychle musel zastavit též. Stál milimetr od svého otce a byl rád, že je mu teprve dvanáct a není vyšší, protože už takhle mu ten pohled naháněl strach, co teprve kdyby hleděl přímo před sebe.

"Kdyby rozhodnutí bylo na mně, okamžitě bych tě bych tě nechal vyloučit ať jsi můj syn nebo ne. Za celé roky nikdo neponičil, nepolámal vrbu tak jako ty a tvůj přiblblý nevyspělí strýc, který teď může očekávat každý den příchod bystrozorů, kteří jej odvedou před soud a dost možná i do Azkabanu. Bohužel toho rozhodnutí mi nebylo přiděleno a Minerva rozhodla ponechat tě tu. Avšak nemysli si, máš opravdu velikou podmínku i od ni. Teď okamžitě zmizni na kolej. Heslo se nezměnilo a tvůj pokoj také ne. Od zítra se budeš každý den ve čtyři stavět u školníka, on už ti něco vymyslí"

Na to se Severus otočil, plášť zavlál a profesor zmizel v útrobách sklepení. Mladý Snape došel do pokoje podle pokynů, převlékl se a poté odešel ven na pozemky. U vrby uviděl své koště rozpůlené na dva kusy. Sedl si k jezeru, kde hleděl na hvězdy a přemýšlel, jak těžký tento rok bude. A nejen pro něho.