Poprvé to nemusí být naposledy

~STŘEDA~

Pohled Česka

....Hm...Otevřel jsem oči a první co jsem viděl byla moje skříň..Šíleně mě bolí hlava!Řekl jsem si pro sebe a šáhl si pro mobil který byl na zásuvce...Je pět ráno...Docela dlouho jsem spal

Řekl jsem si pro sebe a pomalu vstal.Zase na mě vlezla depka...Doplazil jsem se do obýváku a svalil se na gauč....Nic se mi nechce dělat...Je tma je hnusně rozvedl se mnou můj druhý přítel kterého jsem kdy mě holí mě hlava a mám chuť si píchnout drogu..

I když...Jeden pytlík by se tu naše a nebo taky injekce..Vstal jsem a rozeběhl se ho pokoje.Začal jsem vyhazovat všechny věci co jsem měl v šuplíkách...Ale po ničem ani stopa..

SAKRA!Řekl jsem si pro sebe svalil se na postel a začal brečet.Já jsem takový debil?!

V NÍČEM MÁŠ ASPOŇ PRAVDU!

              DEBILE!

         KANADA TĚ MĚL PLNÉ ZUBY!

JAK JSI MU TO MOHL ŘÍCT?!!

                             DEBILE!!!

CHUDÁK POLSKO!TAKHLE HO ZNEUŽÍT!!!!

                    DĚVKO!!!

VŽDYCKY UTEČEŠ JAKO NĚJAKÁ MALÁ KRÁVA!!!

       
Skoulil jsem se do klubíčka s hysterickým pláčem a chytil se za hlavu...

Pohled Polska

Už od tří jsem vzhůru..Bojím se o Česko...Co když mu něco ten debil udělal?!Musím mu zavolat...Vím že je pět ráno ALE potřebuji vědět že je v pořádku!Řekl jsem si v hlavě popadl mobil a začal volat Česku...

Nic..Vůbec mi to nezvedá!!Klid.Třeba si jenom zeslabyl vyzvánění!...Ne to v životě nedělal!Musím za ním!Ale..Jak mám vědět kde bude?!Jestli u Kanady a nebo u sebe?!

No...Půjdu jako první k němu domů a když tam nebude tak je u Kanady a všechno je v pohodě...Popadl jsem klíče a šel za Českem domů....

~U Čechova domu~

Už jsem zazvonil ale nikdo mi nepřišel otevřít...Počkat! Vždyť já mám klíče od jeho domu!Jenom je moc nepoužívám..Ale teď se o Česko bojím takže mám na to právo!

Odemkl jsem dveře a zase je za sebou zamkl..Slišel jsem jak nikdo brečí.ČESKO!!Šel jsem za tím brekem který přicházel z jeho pokoje... Otevřel jsem dveře od jeho pokoje...

Viděl jsem jak Česko leží na posteli skoulený do klubíčka a hystericky berčí

🇵🇱:"Česko!"

Řekl jsem a šel za ním.Pomalu se ho dotknul a úplně jsem cítil jak sebou škubnul

🇨🇿:"P-Polsko..?"

Řekl roztřesaným a koktavím hlasem...

🇵🇱:"Prosimtě co se děje?!"

Řekl jsem a Česko znovu začal ten jeho hysterický brek ale tentokrát to nebyl ten panický brek ale spíš zoufalí a smutný...Naposledy jsem ho takhle viděl když jsem byl za ním na návštěvě v nemocnice...Jak se léčil s drogami

~Flash back~

Otevřel jsem dveře které byli od Čechovo pokoje...

🇵🇱:"Ahoj Česko..."

Řekl jsem a viděl jak Česko sedí na posteli celí zhroucený

🇵🇱:"Copak se děje?"

Řekl jsem a sedl si vedle něj na postel