Kapitola 11.

300 7 0
                                    

Celé jsem to poslouchal...Taky mu ubližoval? Zneužíval ho?! Byl na něj zlý? Hajzl!! Hned co na něj zvýšil hlas jsem k nim přiběhl a tak tak chytil jeho ruku těsně před Jamieho obličejem. "Jděte do prdele !! Oba dva! Klidně si je navzájem vyližte!! Hlavně mě nechte žít!!" Zakřičel a já se trochu lekl...pak byl ale pryč.

"Jsi v pořádku?"

Řekli jsme najednou a pak oba přikývli. Vyšli jsme schody do Jamieho bytu a on mě pustil dovnitř.

Usmál jsem se když jsme tu větu řekli na stejno. Pak jsem ho pustil ke mně do bytu..."Musí si být hrozná zima! Uvařím ti čaj. Promiň že jsem tě vyhodil! Znervóznilo mě to... Ježiš jsem fakt idiot..." "Nejsi idiot...to já, vůbec jsem to neměl dělat. V tu chvíli mi nedošlo že nejspíš nebudeš reagovat moc pozitivně." "No jo...Dám ti něco na převlečení" Řekl jsem a pak se odešel podívat do skříně, vzal jsem jedno větší triko a kraťasy. "Můžeš i do sprchy jestli chceš..." "Děkuju ti Jamie..." Usmál jsem se na něj a podal mu věci. Mezitím co on byl v koupelně jsem dodělal ten čaj a udělal i sobě. Když přišel seděl jsem na gauči a čekal na něj... "Asi nechci spát..." Řekl a já přikývl "Chápu to... pustíme si nějakou komedii, treba ti to zlepší náladu" Řekl jsem a on s úsměvem přikývl začal jsem hledat něco na netflixu. "Neublížil ti, že ne?" Zakroutil hlavou. "Jen jsem se trochu odřel když jsem skákal z okna, ale to jsem asi mohl čekat." Uchechtl se a já s ním. "A on ti ubližoval?" Zeptal se a já se na něj podíval "Nechci se o tom bavit...asi si to můžeš vyvodit sám, ale vůbec na to teď nechci myslet..." Přikývl a já tak konečně něco pustil. "Můžu si lehnout?" Zeptal jsem se a ukázal na jeho klín, on přikývl. Když jsem si lehl on mě hladil ve vlasech.

MajetekNơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ