Kapitola 26.

192 6 0
                                    

"Ehm, co tady děláte?" "Myslím že bychom se měli spíš ptát my, kdo je to?" "No to je Daniel..." "Já ti nechal byt a ty si sem hned začneš zahat chlapy?" Zeptal se otec a já je mezitím pozval dovnitř. Daniel si šel vzít triko. "Tati jsem dospělý" "No tak tedy dobře...je to doufám jediný chlap s kterým se stýkáš?" "Samozřejmě tati" "No tak tedy dobře, myslíš že to s vámi je vážné?" "Možná...teda pravděpodobně, dost pravděpodobně" "Je na tebe hodný?" "Ano" "To je moc dobře, dlouho se nezdržíme. Jen jsme chtěli zjistit jak si tady žiješ. Vypadá to že dobře" dodala mamka a já přikývl "Dáte si kafe?" Zeptal jsem se jich a oni zakroutili hlavou "Jedeme s babičkou na nákup. A víš jaká je...ani chvilku nepočká" Přikývl jsem a uchechtl se.
  "No tak si to s babičkou užijte" usmál jsem se na ně ve dveřích "Taky si to užijte, John nám hlásil že máš volno."
John, můj šéf a taky jejich kamarád, tak nějak proto mám práci. "Děkujeme" přišel Daniel a usmál se na něj "Buď na něj hodnej jasný?" Zeptal se otec Daniela "Jinak to ani nejde" ušklíbl jsem se a táta se taky usmál "Tak ahoj Jamie. Danieli" Řekla mamka a já se usmál. Hned co odešli jsem si oddychl. "Věděl si že přijdou?" Zeptal se a já zakroutil hlavou. "To bych ti to přece řekl" "Pravda, co na mě říkají?" "Nevím, ale nevadí jim že tu jsi" "Tak aspoň něco" "Půjdeme si ještě lehnout prosím?" "Jasně" Usmál se a já taky. Vyrazili jsme zpátky do postele.

MajetekKde žijí příběhy. Začni objevovat