2

14 2 1
                                    

Když mi to všechno ten kluk přeložil, poprosil jsem ho, zda něco přeloží zase nazpátek. Potom spolu chvíli něco řešili a nakonec Hyung-Jae odešel, protože šel ještě něco vyřídit.
,, Ani jsem se nepředstavil, jmenuji se Obito Uchiha, těší mě" podal jsem mu ruku na seznámení.

Ruku jsem příjmul, s ještě větším pocitem trapnosti než kdy dřív. Vážně to se stane jen mě.
,, Deidara Namikazi
, také mě těší a ještě jednou se omlouvám "

Potřásli jsme si rukou.
,, Omlouvat se nemusíte dělal jste jenom svoji práci, ale já zase koukal do mobilu a měl spíš dávat pozor na cestu." Chtěl jsem mu to nějak vynahradit i když tohle často nedělám. Častěji spíš začnu na daného člověka být nepříjemný, ale tohle se mi zdá jako jiná situace.
,, Kdyby jste dovolil, mohli by jsme spolu zajít na kávu a o něčem si promluvit?"

"Samozřejmě to bych moc rád" usmál jsem se na něj. Rozhodl jsem se na chvíli zapomenout na naše trapné setkání.
,, Kdy máte čas? Můj šéf má první týden tady volný takže to mám čas já, vy?"

,, Dalo by se říct, že si na vás udělám čas kdykoliv..." nechal jsem to odeznět. Možná to bylo trochu moc...
,, Omlouvám se pokud to vyznělo špatně jenom jsem tím chtěl říct, že mám volno celý týden."

Můj mozek si jeho první větu přebral trochu jinak, myšlenku jsem ale hned zahnal.
,, Řekněte si čas a já můžu" než jsem stačil říct něco víc už jsem slyšel svého šéfa jak na mě něco řve.
,, Ale už budu muset jít "

,, Tak tedy zítra v půl osmé v kavárně na náměstí? Je to jediná kavárna na náměstí takže se neztratíte, to slibuji." Řekl jsem mu.
,, Tak se zatím mějte a rád jsem vás poznal, nashledanou." S tím jsem odešel pryč. Poté jsem si zavolal taxi a jel jsem do svého hotelu přesně na náměstí, byl to jediný 5ti hvězdičkový hotel, nikam jinam bych ani nešel.

,, Dobře " souhlasil jsem, nebál jsem se že bych to nenašel. Nechci se chlubit ale mám vážně dobrý orientační smysl takže.. no zpět na zem. Doběhl jsem za svým šéfem a konečně jsme se vydali na hotel. Když jsem vystupoval z taxiku pořad mi hlavou vrtal dnešek. Moc dlouho jsem se s tím ale nezabýval a šel jsem spát.

-TIME SKIP- ( Večer druhý den)
Už v 18:45 jsem se začal chystat. Nejdřív jsem si udělal hygienu jako obvykle a poté jsem se vrhnul do oblékání. Šel jsem do červené košile s červenou kravatou, jinak kalhoty a sako černé. Než jsem vyšel z domu navonil jsem se a mohl vyrazit.

Už asi od 17:50 stojím před zrcadlem a snažím se najít něco na sebe. Vůbec nevím co si mám vzít !? Teď je 18:50, jo vím už jsem u toho vážně dlouho, doslova hodinu. Vůbec nevím jestli si mám vzít něco formálního nebo... Nakonec jsem se rozhodl pro tmavě zelenou košili, někdo by řekl že je to emeraldová nebo tak něco ale.. to je mi jedno. Pak jsem si vzal černé společenské kalhoty a černou kravatu a k tomu černé sako, kdyby něco tak budu prostě za idiota. Zavolal jsem si taxi a za pár minut jsem byl na místě.
Obito měl pravdu vážně jsem to nemohl přehlédnout.

(Omlouvám se, že kapitola nevyšla o víkendu. Čas jsem sice někdy měla ale jelikož jsem v pátek měla trénink a v neděli zápas tak mi zbývala sobota na dopsání kapitoly, ale tu jsem strávila celou venku. Sice pozdě ale aspoň tady máte novou kapitolu, doufáme že se vám bude líbit s _Nikol-chan_ )

Bridge to ParadiseKde žijí příběhy. Začni objevovat