OBSSESION

.2.

Tím to začalo.

Od té doby jsem byla jiná. Změnilo mě to. Podle bratra neboli Samuela, jsem už nebyla ta stará usměvavá Sienna se kterou neustále mastil karty.

Začala jsem vyhledávat pocit relaxace v knihách a ježdění na motorkách. Samuel totiž jednu dostal na své patnácté narozeniny. Neboli přesně v ten rok kdy se mi tamto stalo.

Rodiče jsme neměla už od sedmi let. Vychovával nás strýc který měl svůj gang. I když moc ne velkej, i tak mě to inspirovalo k tomu abych si udělala svůj vlastní. Strýc nám zemřel před dvěma lety. Neboli když Samuelovi bylo osmnáct a mě šestnáct. Sama to hodně zlomilo. Měl k němu více blízko než já. Připsal nám dědictví.
Zjistili jsme tedy že pod domem měl tajnou místnost s asi osmi motorkama od firmy Kawasaki. Všechny nám připadly a oba na nich jezdíme.
Ptáte se proč jsme si to nerozebrali pro gang? Aby každý měl svou?
Ne.. Samuel to nedovolil. Cenil si jich jako kdyby si na ně šetřil celé dětství.

Po asi roce a půl, skoro v patnácti letech, podle bratra, vrátila se stará Sienna. Nejspíš protože mě bratr neustále hýčkal. Chtěl mi vylouzlit úsměv na tváři a tak mi koupil vše na co jsem ukázala. V té době jsem se už znala se všemi z našeho přítomného gangu. Avšak ještě gang jsme nebyli.

Poprvé co jsem se chtěla utopit ve vaně bylo asi dva týdny po mém znásilnění. Nedávala jsem to. Nedokázala jsem na nic jiného myslet. Ředitelka mě na dva měsíce nechala učit se mimo školu, abych se z toho dostala. Ale jak už víte, dostávala jsem se z toho rok a půl.
Když jsem se málem poprvé utopila, vytáhl mě na poslední chvíli Samuel s Tomem. Byli zrovna v mém pokoji protože mi tam montovali novou a větší postel. Měla jsem zamknuto ale i tak jim došlo že by mě měli zkontrolovat.
Kdyby to neudělali, už bych tu konečně nebyla.

Podruhé kdy jsem toto udělala bylo po půl roku od toho prvního. Bylo to když mě napadl nějaký gang. Nevím jaký přesně to byl ale bylo to hrozný. Byla jsem tehdy jen na procházce. Zastavili u mě a prudce mě strčili do jejich auta. Dojeli do jejich domu. Málem jsem byla znásilněna podruhé a to ještě více lidmi.
Avšak Samuel s ostatními přišel včas.
Po tom asi týden později jsem se snažila znovu dosáhnout klidu ve vaně a nikdy se nevzbudit. Tentokrát to byl Mattheo.
Asi byl si jich měla vážit. Ale já chtěla pryč. Navždy. Proč mě nemohou nechat dosáhnout své svobody a klidu..

Cítila jsem kolem sebe hladké povlečení. Vzbudil se ve mě vztek.

Nepovedlo se mi to..

Sedla jsem si ale náhle se mi zamotala hlava.
,, Opatrně, zlato." ozvalo se vedle mě a ihned jsem se objevila v něčím náručí. Přitulila jsem se k tomu člověku. Tu vůni znám a přesně vím čí je.
Samuel mě něžně k sobě tiskl. Pootevřela jsem své oči a rozhlédla se po pokoji. Byla jsem u sebe. V místnosti byli všichni.
I Jamie a Jack kteří tu u nás moc nejsou často.
Mattheo a Asher postávali nervózně kolem a ostatní seděli pohovce vedle postele. Nejspíš si mysleli že se už neprobudím.
,, Proč jsi to udělala?.. " zašeptal mi Samuel do ucha.
Podívala jsem se na něj a mlčky ho pozorovala. Ukápla mi slza a on mi ji něžně setřel.
Měla jsem mu říct že nemám pro co žít? Nemám chuť ráno vstát? A jediný proč tu pořád jsem jsou oni?
Mám říct jak moc jsem chtěla odejít z tohoto světa do klidu a míru?

Nemusela.

Samuel to věděl.

Věděl čím jsem si prošla a chápal to.

Nejspíše by se zabil kdyby nestihl mě vytáhnout včas z té vody.

,, Jsme tu s tebou.." zašeptal a dal mi láskyplný polibek do vlasů. Položil mě zpět na postel a přikryl mě hedvábnou pokrývkou.
,,Teď se vyspi, ano?" řekl a usmál se na mne.
Asher si prohrábl své havranní a zamkl koupelnu. Samuel od něj odvrátil pohled a zapíchl ho do mě.
,, Pro tvé bezpečí." řekl a pohladil mě po ruce. Zvedl se a s ostatními odešel. Samozřejmě že nezapomněl zamknout i dveře.
,, Kam se mám jít asi vyčůrat, srabi." zanadávala jsem si.
,, Máš tam kbelík." zavolal přes dveře Jacob. Přímo před sebou vidím ten jeho typický šibalský úsměv.

Nejspíš jsem spala tak dvě hodiny a vzbudila jsem se. Kolem mě bylo ticho. Okna byla pootevřená na ventilaci a dovnitř z nich vanul příjemný vzduch. Porozhlédla jsem se po pokoji. Měla jsem uklizeno..

Vstala jsem a bosýma nohama jsem došla ke dveřím. Pořád byly zamčené.
,, Do háje.." zašeptala jsem,, Samueli! Otevři!" zakřičela jsem a snažila se bouchat do dveří. Po minutě jsem uslyšela klíče v zámku. Ihned jsem vstala ze země a čekala až se dveře otevřou. Objevil se za nimi kluk s hnědými vlasy a zelenýma očima.
Jacob.
Usmál se na mě,, Je ti lépe?" zeptal se a vešel do pokoje. V ruce měl tác s jídlem. Byl na něm talíř s nějakými těstovinami a k tomu sklenice vody.
,, To mě tu chce Samuel držet jako vězně?" řekla jsem naštvaně a vzala si od něho tác.
Pokývl rameny,, Nevím, vzal teď na dobu neurčitou tvoje místo a přikázal nám ať ti nosíme jídlo a pití. Nemáme tě pouštět ven a máme tě hlídat při koupeli." řekl a opřel se o futro.
Došla jsem s tácem k posteli a posadila jsem si ho tam. Všimla jsem si že jsem oblečená v černých legínách a černém přiléhavém jemném svetru.
Vždy mě převlékal Samuel nebo Jack. Těm dvoum jsem věřila asi nejvíce. Sice dřív jsem se strašně styděla ale vždy jsem doufala že zemřu a bude mi jedno jestli mě uvidí celý gang nahou nebo ne.
Avšak nikdy se mi to nepovedlo.
,, Převlékal tě Samuel jestli je to nad čím přemýšlíš." vtrhl mě z myšlenek Jacob. Usmála jsem se na něj. Už nejakou dobu od Jamieho vim že se mu líbím a nejspíš tímhle úsměvem se zblázní na hodně dlouhou dobu.
Nevím proč jsem vůbec kývla na jeho optání zda mě může také převlékat a pomoct tak Samueli. Nejspíš jsem si myslela že když mě má rád, tak si nic nezkusí. Zatím nic.

,, Díky." řekla jsem,, Můžeš jít." objasnila jsem a pustila se do jídla.

Neměla jsem co dělat. Nudila jsem se. Takhle bych se mohla jet projet na motorce ale zavřená v mém pokoji se nezmůžu na nic. Četla jsem na mobilu knihu která je poslední dobou populární.

My living nightmare

Je to fanfikce na Toma Kaulitze. Nějak ho nežeru ale zajímalo mě proč tu knihu tak moc každý nenávidí a brečí kvůli ní. Byla jsem zrovna na konci druhé kapitoly když jsem uslyšela ťukání na mé dveře.
,, Dále." řekla jsem a otevřela si třetí kapitolu. Ve dveřích se objevil Samuel s menším usměvem. To se mě každý snaží zmanipulovat nebo co?

,, Jak to jde?" řekl a sedl si ke mě na postel,, Vidím že sis pochutnala." kývl směrem k tácu.
,, Jo.. Bylo to dobrý." odvětila jsem a dělala že čtu.
,, Vím že se zlobíš.. A to já chápu." začal nervózně,, Prostě, nechci tě ztratit a nevím co bych dělal kdybych přišel pozdě." dodal šeptem.

,, Odpouštím ti." řekla jsem a podívala se na něj. Vím že vždy když něco u mě totálně pokazí, jde si ke mě pro odpuštění. Proč mu ho nedat že?

,, Vážně? " rozzářil se,, Díky moc." objal mne.
,, Ale mám jednu podmínku." řekla jsem a ukázala na něj prstem.
Kývl.
,, Odemkneš mi dveře do pokoje a koupelny.. A taky mi vrátíš místo ty lupiči jeden." řekla jsem s hraným naštvaným tónem hlasu.
Spěšně kývl. Došel ke dveřím koupelny a odemkl je. Poklonil se mi.
,, Má drahá, mohu odejít nebo potřebujete ještě něco?" řekl a dal si ruce za záda.
,, Není třeba, můžete jít." řekla jsem a dělala že jsem královna.
,, Děkuji, madam." kývl a se smíchem odešel. Usmívala jsem se snad asi ještě dvě minuty.