OBSSESION

.3.

Po dvouch dnech od mého zkoušení zmizet z mého těla jsem musela znovu tam kam nerada chodím.

Do klubu.

Zaplatila jsem si tu největší hodnost ještě když byl začátek našeho gangu a my měli peněz nadbytek. Takže jsem to co každý muž chce když se podívá na lístek cen.

Jsem nejvýš.

Jsem ta kterou si může dovolit jen ti, kteří se topí v penězích. Dnes jsem měla být jen u tyče. Což je to nejlepší co mě zde vždy čeká. Šla jsem do šaten a tam jsem se převlékla. Musela jsem se vždy převlékat do černo modrého oblečení aby každý věděl že já jsem ten temný diamant napsán nahoře listu.
Přišla jsem k tyči. Bylo zde plno mužů. Věděli že budu nastupovat a chtěli mě vidět.
Motala jsem se kolem tyče. Dělala jsem vášnivé pohyby. Lítaly na mě hory peněz. Ignorovala jsem jejich oplzlé hlasy na mou osobu. Užívala jsem si hudbu a tančila na ni.

Obtáčela jsem své tělo kolem kovové tyče jakoby nebylo zítřka. Cítila jsem na sobě pohled. Ano, díval se na mě snad celý sál ale tenhle pohled byl jiný. Zžíral mne do morku kostí. Hltal moje tělo kousek po kousku. Ten pohled se mě nemohl nabažit. Otevřela jsem oči a nekontrolovaně jsem očima vyhledávala čí pohled mě tak rozpaluje.
Otáčela jsem se kolem tyče až jsem zahlédla toho dotyčného. Byl to muž. Zhruba starý jako já. Byl bokem opřený o zeď. Mnozí by si řekli že ho tahle věc nezajímá. Avšak v jeho očích byla pravda.
Někoho mi připomínal..

Toho jednoho z tý party která mě málem unesla. Ano.. To je on..
Ten co se do toho únosu jako jediný nezapojoval. Jen zaujmoval místo řidiče.
Měl černé dlouhé dredy po záda. Na hlavě bandana čelenku. Počkat.. Proč má bandanu? To je náš znak. Nikoho jiného jsem to v životě neviděla nosit.

Počkat.. Vzpomínám si..
Když mě unášeli.. Ztrhli mi z hlavy mou starou bandanu. Potom jsem si musela koupit novou. Je to ona? Ta kterou mi vzali? Nosí mou bandanu?

Něco mi v hlavě řeklo abych se začala více vášnivě kroutit a tančit. Něco v mém těle ho chtělo více zaujmout.

Takového mladého hřebce si nenechám ujít.

Je pravda že tenhle klub mě udělal méně nevinnou než když jsem sem poprvé přišla. Pořád mi ale něco říkalo že ještě někoho mi připomíná. Někoho slavného..

Po hodině jsem skončila a nahradila mne jiná dívka. Šla jsem směrem k chodbě. U ní stál on. Opřený se skleničkou alkoholu v ruce. Podívala jsem se na něj než jsem zašla do chodby. Sledoval mne. Cítila jsem na mě jeho pohled ještě než jsem zalezla do šaten.
Převlékla jsem se a vzala si tašku s věcmi. Musela jsem se převléknout do oblečení se znakem našeho gangu jelikož jsem tu nic jiného neměla. Bandanu jsem si omotala kolem hlavy jako čelenku a na tělo jsem si navlékla  bundu s lebkou a mírně volné džíny které na zadku měly napsáno Suck my dick.

Snažila jsem se navenek vypadat krutě, tak aby si ke mě nikdo nic nedovolil. Avšak uvnitř jsem byla měkká. Měkká jako vata.

Vyšla jsem z klubu a namířila jsem si to k mé motorce avšak u ní někdo stál..

,, Kámo nemel. " řekl jeden hrubě druhému.
,, Jo, viděli jsme jak na ni čumíš vole." řekl další. Já si to k nim kráčela jako kdyby se nechumelilo.
Došla jsem k nim.
,, Mohli byste prosím uhnout, pánové?" řekla jsem něžně. Chtěla jsem abych vypadala jako nevinná holka.
,, Heleme se.. Tome už ji tu máš."
Zasmál se jeden s delšími černými vlasy a s černým stíny kolem očí.
Známý kluk s dredy který si užíval v klubu pohled na mé tělo se otočil s cigaretou v puse.
Ano, tenhle gang se jmenoval Azuers. Meli symbol černé vdovy.
,, Dobře. Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém."řekla jsem a mírně se pousmála.
Přišla jsem blíže k tomu, který stál nejvíc v cestě.
,, Lásko uhni, nemám dnes náladu někomu ublížit.

Kluk se pousmál.
,, Ty mě chceš ublížit, krásko?" řekl a chtěl mi sáhnout na pramínek mých platinových vlasů po prsa.
Napřáhla jsem se a tyčí kterou jsem rozložila, ho bouchla do hlavy. Zklátil se na zem a zatímco ostatní uhli a kluk se svíjel na zemi, nasedla jsem na motorku a nastartovala jsem ji.
,, Pánové." uklonila jsem se hlavou a dala si na ni černou helmu.
Viděla jsem si ve zpětném zrcátku jak ten kluk s dredy se po mě stále díval, a to i když jsem už byla daleko.

Dojela jsem zpět do našeho sídla. Viděla jsem venku odjíždět na motorce Toma. Z domu vyběhl Samuel a díval se po Tomovi.
Zaparkovala jsem a došla za ním.
,, Co se děje? Zase jste se pohádali?" zeptala jsem se. Tom se už dlouho zajímá o místo předsedy, neboli zastupitele mne. A ten zastupitel je Samuel. Mnohokrát se už kvůli tomu pohádali. Někdy to dopadlo tak že se Tom vrátil až za dva týdny.
,, Více než kdy předtím." zašeptal smutně.
,, Kdy se vrátí?" zeptala jsem se a obejmula ho zezadu.
,, Už nikdy." řekl a vzepřel se mému sevření. Odešel. Práskl dveřmi za sebou.
Ihned se mi změnila nálada na zkleslou. Podívala jsem se zpět po směru kam Tom odjížděl. Kdybych byla rychlá, možná bych ho stihla dojet a domluvit mu.

Běžela jsem k motorce a ihned ji nastartovala. Vyjela jsem tam kudy Tom odjížděl. Věděla jsem kam má namířeno a tak jsem jela za ním. Dojela jsem na velký kopec. Rád z něho sleduje jak slunce zachází a svět potemňuje.
A taky že ano.
Byl tam.
Seděl na motorce. Na hlavě měl přilbu a sledoval západ. Dojela jsem pomalu vedle něho. Neodtrhl zrak od slunce.
Sundala jsem si přilbu a podívala se na něho.
,, Tome? " zašeptala jsem. Přišlo mi divné proč na sobě nemá naši bundu. Odešel od nás navždy?..
Otočil se na mne. Nejspíš byl tak uchvácen sluncem až jeho smysly ignorovaly vše okolo něho.
Jeho ruce vystřelily k helmě a opatrně ji sundal.

Nebyl to Tom..
Byl to ten druhý Tom.. Ten od Azuers.

Jemně jsem se sebou škubla.
,, Em.. Promiň já myslela že jsi někdo jiný. " zakoktala jsem. Sledoval mě mlčky s neutrálním výrazem.
,,Hej, mluvíš vůbec?" zeptala jsem se. Projel si mě pohledem,, Já.." začal.
,, No tady jsi. Říkali jsme si kam jsi nám utekl." ozvalo se za námi. Oba jsme se otočili.
,, Ty si tu vykecáváš s tou děvkou?" zasmál se jeden z nich. Přijeli sem ti kteří mi stáli u motorky před klubem.
,, Já nejsem děvka!" vyjekla jsem po něm a nasadila si zpět helmu. Už se sešeřilo takže na průhledném plastu přes který jsem viděla, byly vidět červené svitivé oči mimozemšťana které se chovaly podle mých emocí. Když jsem byla naštvaná, mračily se, když jsem byla smutná, zasmutněly.
Ale teď jsem si byla jistá že s těch očí lítaly blesky.
,, Adios." řekla jsem jim a odjela co nejrychleji na motorce. Nechci ryskovat můj život takhle skoro v noci někde na kopci bez žádné pomoci.

Jela jsem dálnicí až k našemu sídlu. Nevím kam se náš Tom poděl ale podle mě se vrátí.. Určitě..

Zaparkovala jsem, dnes už podruhé, a vyšla schody do přízemí z podzemí plného aut a motorek.
V domě nebylo po nikom vidu ani slechu. Vyrazila jsem si tedy po schodech do mého pokoje ale v půlce cesty mě zarazil Samuelův hlas.

,, Kde jsi byla?! Víš dobře že jsem ti zakázal jezdit na motorce sama v noci! Gangy jsou v tuhle dobu nejvíc aktivní v noci! " začal křičet.
Věděla jsem že je ještě naštvaný kvůli odchodu Toma. Měli se rádi. Někdy možná až moc..
,, Byla jsem ti hledat Toma! Avšak jsem narazila na jiného Toma." vyjekla jsem zpět a zabouchla za sebou dveře. Vyspí se z toho a bude to dobrý.

Doufám.