Avatar - Emilyana

23. kapitola

Ráno mě probudily sluneční paprsky prosvítající skrz stan. Posadila jsem se a rozhlížela se po svém stanu. Hlavou mi běhalo včerejší sezení u ohně s Neteyamem. Nemohli jsme si o nás ani promluvit, protože se k nám přidal Loak s Kiry a Roxtem a Amungem. ,,Doufám že jsem nebyla jen nějaká jednoduchá pusa.'' Pomyslela jsem si a vylezla z postele. Tu jsem následně ustlala, převlékla se a učesala. Udělala jsem svoji ranní hygienu a šla se nasnídat. Ve vesnici bylo ještě ticho. Došla jsem k ovocným keřům a natrhala si nějaké ovoce, které jsem hned snědla. Dále jsem pokračovala ke stájím. Vyvedla jsem svého Ikrana a očistila ho. Chtěla jsem podniknout jen krátký raní let. Poté jsem na něj nasedla a vzlétla. Letěli jsme jenom chvíli, když v tom jsem zahlédla jiného letce s Ikranem letět přímo proti nám. Když jsme se přiblížili, uvědomila jsem si, že je to Neteyam. ,,Dobré ráno.'' Řekl jsem a začali jsme kroužit kolem sebe. Nic neřekl, jen mě pozoroval. ,,Poleť za mnou.'' Křikl a letěl někam nad les. Neváhala jsem a pobídla Ikrana k rychlejšímu letu. Přistáli jsme na jedné skále, ze které byl moc krásný výhled. Byla jsem na ni už několikrát. Neteyam seskočil z Ikrana, tak jsem udělala to samé a následovala ho. Lezli jsme po liánech a větvích dolů. Najednou seskočil do díry ve skále. Nevěděla jsem že tam něco je, ale skočila jsem za ním. ,,Pojď.'' Řekl a chytl mě za ruku. Chvíli jsme šli ve tmě, ovšem poté jsme se objevili přímo ve středu skály. Pod nohami jsem cítila trávu a když Neteyam odhrnul liány viděla jsem nádherné místo. Ze shora tekl nádherný vodopád spadající do malé říčky. Okolo poletovali motýlci a byli tu i keře s ovocem a malé stromy s hromadou květin. Bylo to tu prostě nádherné. ,,Paní. Na této skále jsem stála tolikrát, ale o tomto místě vůbec nevím.'' Řekla jsem a rozhlížela se kolem. ,,Objevil jsem to teprve nedávno. Moc se mi to tu líbí. Nikdo o tom neví.'' Řekl a podíval se na mě. Sedli jsme si na kameny u vodopádu a daly si nohy do vody. ,,Jsem první kdo tu s tebou je ?'' Řekla jsem. ,,Ano.'' Začervenal se a pokračoval. ,,Chtěl jsem si promluvit o tom včerejšku. Vadí ti co se mezi námi stalo ?'' Zeptal se a já znervózněla. ,,Ne, nevadí. A tobě ?'' ,,Ne, chtěl jsem aby se to stalo.'' Zahleděla jsem se na něj. ,,Musí ti něco říct Em.'' ,,Já tobě taky.'' Řekla jsem. Podíval se na mě a začal. ,,Líbíš se mi. Už od prvního dne, co ses tu objevila. Cítím, že tě musím chránit a nesmím o tebe přijít. Tohle jsem nikdy k nikomu necítil.'' Dívali jsme se jeden na druhého. ,,Nete, cítím to samé co ty. Hned jak jsem tě viděla v tom stanu, zalíbil ses mi. Včera jsem se o tebe tak bála, a cítila jsem, že ti musím pomoct a že tě nesmím ztratit.'' Dívali jsme se jeden na druhého. ,,Budeš semnou chodit Em ?'' Zeptal se. Usmála jsem se od ucha k uchu a odpověděla mu. ,,Ano.'' Poté jsme se políbili.

Ahoj, nová kapitola je zde. Líbilo se ?? Trochu romarťárny snad neuškodí. Jaký na jejich vztah budou mít názor ostatní ? No to se hned dozvíme. ⬇️