Avatar - Emilyana

28. kapitola

Letěla jsem celou noc. Chtěla jsem zmizet z ostrova, být daleko od Lucy, od Neteyama a jejich svatby. ,,Vybral si. Měl na výběr. Všechny ty sladký kecičky byli pouhé lži.'' Stěžovala jsem si svému Ikranovi, když jsme letěli nad mořem. Tížilo mě na srdci. Všichni mi strašně chyběli, ale i pro Jakea jsem hrozbou. Teď budou v bezpečí. Po chvíli letu se přede mnou objevil neznámý ostrov. Přistála jsem na jedné vyčnívající skále. Ostrov vypadal neobydleně. Byl dost malý a chudý. Proto jsem se rozhodla zůstat. Proletěla jsem se nad ním a ujistila se, že v něm opravdu nikdo nebydlí. Krom několika zvířat byl opravdu prázdný. To mi zvedlo náladu. Přistála jsem s Ikranem na jednom volném placu uprostřed ostrova. Moc se mi tu líbilo. Bylo tu hodně nádherných zákoutí. Po chvilce procházky jsem narazila na díru ve skále. Neobjevila jsem v ní to samé co s Neteyamem, ale byla dostatečně velká abych se do ní mohla zabydlet a schovávat před deštěm a navíc hned vedle byla mnohem větší skála, kam jsem mohla úkryt svého Ikrana. ,,Toto je náš nový domov. Jenom my dva.'' Řekla jsem a pohladila ho po hlavě.
....
,,Opustila nás ?'' Zeptal se Neteyam své rodiny, když byli všichni v jednom stanu. ,,Ano.'' Řekla Netiry. ,,Ale jenom kvůli tobě !'' Vykřikla po bratrovi Kiry a rozbrečela se. ,,To není zas taková úplná pravda.'' Začala Netiry. ,,Váš otec v tom má taky velkou roli.'' Řekla zklamaně a objala ubrečenou Kiry. ,,Mrzí mě to, ale to spojení vesnic potřebujeme.'' ,,Co se to s tebou jen stalo !'' Vyhrkla Netiry a opustila stan. ,,Nevezmu si ji. Nemiluji ji.'' Řekl Neteyam a stekla se mu malá slza po tváři. ,,Teď už ti nic jiného nezbyde. Máš půl roku aby ses dal s Lucy dohromady a požádal ji o ruku.'' Řekl Jake a odešel.
...
Vybalila jsem si a šla to tu znovu prozkoumat. Natrhala jsem si pár květin a smočila si nohy v jednom málem jezírku. ,,Zvládnu to tu.'' Pomyslela jsem si.

Ahoj, další kapitola je zde. Nevypadá to moc slibně, že ? Co se asi stane dál ? ⬇️