Herec

262 12 3
                                    

V jeden nesmyslný den, mě čekala “pomsta“. Slíbila jsem, že udělám cokoliv pro to, aby mi někdo pomohl, no netušila jsem, že mě to po měsíci přestane bavit. Trošku jsme se v tom sekli, ale dnes to nenechám jen tak.

Zrovna jsme se procházeli slunečními Pardubicemi a já jsem netušila, co má Nik v plánu. Po celou dobu jsem ani jen necekla a přemýšlela jsem, jak ho přimět k tomu, aby začal mluvit, jelikož všichni víme, že s “případem“ něco má. Neztratil by ten řetěz úplnou náhodou.

Pohodlně si sedl na nejbližší lavičku, já jsem se rozhlédla kolem, až mi do očí šlehla blonďatá a moc roztomilá dívka. Vypadala docela nevinně, páč nikdy nevíš, co se může skrývat pod maskou. Když si všimla, že stojím vedle Nika, zamračila se.

,, Bojíš se mě ?" zeptal se, když jsem tam jen stála a nenápadně hleděla na tu holku. Povzdechla jsem si a čekala na svou pomstu. Chtěla jsem si sednout, no jeho ruce mě přitáhly a ostala jsem sedět na něm. Sotva jsem dokázala něco říct. Měla jsem pocit, jakoby jsem si za poslední dobu dovolila nějak moc a teď mě ani nehne, mu něco říct. Proč ? ,, Udělej si pohodlí, vždyť nic se neděje," obejmul mě kolem pásu. ,, Proč to musíš dělat ? Dříve sis vystačil sám a nepotřeboval jsi nějakou holku, ať ti sedí na klíně." No jo, vždycky upřímná a občas sladká jak bonbón.. Opět mi dal svou velkou dlaň přes mou pusu, jako tehdy tu noc.. Je mi z toho divně, že jsem si nechávala líbit.. Ruku jsem strhla a hlasně řekla: ,, No tak ! Za pravdu se nikdo zlobit nemůže !"
,, Radši se uvolni, protože vypadáš jak z loutkářského divadla," poznamenal. ,, Když už jsme tady," řekla jsem tenkým hláskem a dávala najevo, že je vhodný čas si vše vysvětlit. Zvedl obočí a čekal, až ze mě něco vypadne. ,,Proč jsi ztratil řetěz v lese ? Proč mi máš pomáhat a jaks mě vlastně našel ?" ukřižila jsem si ruce u prsou, on ty své pořád držel u mýho pásu. Odmlčel se. ,,Ale zachvíli máš narozeniny a já mám pro tebe speciální dárek."
,, Nepřehazuj. Pořád si podezřelej a já vím, že s tím něco máš. Taky vím, že tvá holka ztratila paměť, při autonehodě. Už mě to přestává bavit a tak ti říkám, aby ses už konečně přiznal."
,,Ale víš, že se srazily dvě ženy." Zdůraznil slovo "dvě". ,,To je pravda, ale nepomáhal bys mi."
,, Kdybych byl černá vrána, to tedy ne."
,,Niku.." fňukla jsem jako pejsek, ve snáze že mě to přestává bavit. On se zachichotal.

Připadala jsem si trošku slavná, když několik lidí si nás fotilo. To se ale změnilo, protože to začalo být vážně nepříjemný. Vůně perníků lahodily nosu i očím. Změnila jsem trasu a zamířila k lahůdkám. ,,Co to proboha děláš ?" prohodil očima.

Vešla jsem dovnitř a nasávala úchvatnou vůní. Zakoupila jsem dva perníky, jeden násilím Nikovi nacpala do pusy.

Pokračovali jsme v cestě do neznáma, no něco mě přimělo se zahledět. Černá bunda, kukla, rukavice.. Podívala jsem se na Nika, ten se začal usmívat. ,,Zabiju tě !" zařvala jsem, on si s radostí vychutnával smích. ,,Jak je.., Já jsem," zakoktala jsem se. ,, Běž za ním, psychopatko."

Neváhala jsem. Nemohla jsem tomu uvěřit, že přede mnou stojí někdo jiný, než Nik. Voněla jsem, vůně odpovídala. Nik se přibližoval, já jsem nechápala. Cizinec v černý bundě mi zamával, usmál se.

,,To byl předčasný dárek. Ten oficiální přijde až na tvoje narozky," řekl vysoký kluk, taky zamával a odešel..

👀👀👀👀 Hm😛 doufám že se líbí a omlouvám se, ze jsem nebyla moc aktivnii

Stalker, Cizinec A Řeč Přes Zprávy ✓ - W/ Nik Tendo Kde žijí příběhy. Začni objevovat