Why? [ Alex Albon & George Russell ] F1

1- Nesnáším Tě

Včera ráno jsem se probudil neobvykle brzy. Když jsem se podíval na čas bylo něco před pátou ranní. Nevěřícně jsem si promnul oči a odemkl telefon.
Otevřel jsem instagram abych se podíval co se děje nového, po chvíli jsem toho nechal.

Vstal jsem z postele až kolem šesté, dal jsem si ledovou sprchu a vyčistil jsem si zuby. K snídani jsem si udělal vaječnou omeletu s hrnkem kafe.

Dnes jsem si musel zabalit a odletět do Monaka, je čtvrtek, což většinou vždycky znamená balení. Přes den jsem si byl ještě zaběhat, a okolo 4 jsem musel už na letiště. Objednal jsem si taxi aby mě odvezl. Když jsem vystoupil stály přede mnou davy lidí co chtěli můj podpis a fotku semnou, nevadilo mi to byl jsem už zvyklý.

Cesta byla docela příjemná a utíkala rychle, sem tam se mě někdo zeptal jestli nechci něco k pití nebo jídlu, vždy jsem odpověděl že ne.

Když jsem přistál v Monte Carlu, viděl jsem davy lidí křičící mé jméno, pocítil jsem úzkost i když jsem na to všechno zvyklý, nevím co se to dělo. Vyšel jsem z letadla a namířil si to přímo do hotelu, ignoroval jsem všechny.

Cesta sem nebyla nejkratší a tak jsem přilétl dlouho večer, vysprchoval jsem se a šel spát.

Dnes jsem se pro změnu probudil pozdě, zjistil jsem že je osm, vyběhl jsem z postele a rychle se oblékl, schůzi mám o půl 9. Jdu tou největší rychlostí a procházím paddockem, v tu chvíli ho zhlédnu, nagelované vlasy, krásný úsměv, sluneční brýle a tričko s logem mercedes, zrovna se baví s fanynkou ale když si mě všimne úsměv mu spadne, rychle zmizím do uličky, ale slyším jak se s fanynkou loučí a pronásleduje mě.

"Albone!,, slyším za svými zády, zastavím se a na patě se na něj nervózně otočím.
"Co chceš Georgi?,, odpovím mu trpce.
"Opovaž se udělat to co minulý víkend, jestli zase nabouráš, přísahám že to zažít nechceš,, díval se mi přitom hluboce do očí. Polk jsem si a řekl "nedělám to úmyslně, myslíš si že jsem snad blázen?,,  George jen kývl hlavou " takže si rozumíme super,, nečekal ani na moji reakci a odešel.

Po schůzi kde jsme řešili strategii jsem se šel převléct. Cestou do boxu jsem si furt v hlavě přemítal tu scénu s Georgem, nevím co to do něj vjelo, minulý víkend v Baku, jsem měl nehodu a bohužel jsem přišel o 4 místo, jenže neštěstím, jsem s sebou vzal i George který přišel o 3 místo a tím pádem pódium. Nikdy jsme se předtím spolu moc nebavili, ale od té doby si dovoluji říct že jsme nepřátele jak na trati tak i mimo ji.

Jak jsem tak přemýšlel, nedával jsem pozor a vrazil jsem do Landa "ou promiň Lando,,  řekl jsem a uchechtl jsem se. S Landem jsme moc dobří přátelé, známe se od malička a děláme si ze sebe většinou srandu."Přemýšlíš nad holkama snad?,, začal se Lando svému vtipu smát. S úsměvem jsem zavrtěl hlavou a pokračoval svojí cestou.

Usedl jsem do monopostu a čekal než bude 2 hodina abych mohl vyjet na trať. 1 trénink šel podle představ skončil jsem na 7 pozici. Po tréninku jsme zase něco řešili s týmem a v tu chvíli jsem cítil i přes sklo jeho pronikavý pohled, otočil jsem se a  viděl jsem jen Georgův ironický úsměv.

Večer jsem zašel na večeři s Landem aby jsme probrali vše za ten týden co jsme se neviděli "no a máš teda už nějakou slečnu na obzoru?,, zeptal se mě a já se zarazil, protože pravda je taková, že jsem nikdy neměl přítelkyni a ani mě ta představa nijak nelákala. "To je jasný, je to brunetka, má modrý oči a je to angličanka,, zalhal jsem. Lando kývl hlavou a pousmál se "No vida, přeci jen nejsi teplej,, oba jsme se zasmáli, ale já se nad tím chvíli zamyslel.
Až když jsem šel na hotel došlo mi koho jsem vlastně popsal, divil jsem se že jsem popsal zrovna jeho.

Přišel jsem na hotel a šel unaveně do výtahu, mačkám tlačítko čtvrtého patra a koukám do země, protože jsem už dost unavený, když v tom někdo přidrží dveře a vejde do výtahu, zvednu hlavu abych zjistil kdo to je. "No nekecej, zase ty,, pronese. V tu chvíli mi došli nervy "Milý Georgi čekám tu dobrou půl minutu než se ten výtah rozjede a ty to ještě zdržuješ, opravdu nemám zase náladu, na ty tvoje pitomé kecy,,
George se trochu zarazil, takovou reakci rozhodně nečekal. Počkal než se dveře od výtahu zavřou a potom mě přimáčkl ke zdi výtahu "takhle semnou mluvit nebudeš,, říkal mi to přímo do obličeje a přitom se mi zase díval do očí, byl jsem vyděšený co udělá. "Nesnáším tě,, zašeptal  pronikavým hlasem a já jen kývl, potom se otevřeli dveře výtahu a oba jsme vyšly na chodbu, máme pokoj hned vedle sebe, no super pomyslel jsem si.