Posedlí-Tom Kaulitz DOKONČENO

2.

Opustil sem její pokoj a šel dělat nějaké papíry na schůzi.

Z pohledu Nessi:

Nechal mi tu snídani a odešel. Nemám ponětí proč tady sem, jak dlouho tady budu a co bude se mnou dělat. Mám strach. Zatím mi nic neudělal, pokud nepočítám to že mě unesl. Sedla sem si na postel a jedla ty palačinky. Byli celkem dobré.

Prázdný talíř sem nechala na nočním stolku. Podešla sem pet ke skříní a prohlédala si kousky oblečení. Všechny byli nové, vypadali opravdu draze. Jedna věc mě zarazila, všechno to je přesně v mém stylu. Jak může vědět co mám ráda na jídlo a co nosím.

Bylo to divné. Nakonec sem to přestala řešit. Šla sem si prohlédnout moji koupelnu. Byla opravdu překrásná. Luxusní, udělaná do šedé a bílé barvy. Šla sem spatky do pokoje. Vzala sem si notes a ceruzu která byla v stolku. Sedla sem si na okno a kreslila si.

Z pokoje mám opravdu nádherný výhled. Les, louka a malinké jezírko. Nádhera. Kreslila sem to co sem viděla. Ráda kreslím, na mém obrazu bylo jezírko při louce. Na louku sem nakreslila srny. Dokreslila sem svůj obrázek.

Otevřeli se dveře ve kterých stál Tom. Měla sem opravdu divný pocit, z něho, ze všeho. Šel blíž, třasla sem se. Snažila sem se být silná a nedat to znát. Moc mi to nešlo. Moje ruky jakoby už ani nebyli mé. Přišel ke mě a vzal mi notes položil ho na stůl a chytl mi moje roztrasené ruce.

"Uklidni se Ness, si v bezpečí. Ja ti neublížim a nikdo jiný taky ne." můj dech se zrychlil. Byla sem jako v transu. Hrozný pocit. Jednou rukou mě hladil po tváři a druhou mě držel za ruku. Spamatovala sem se a odtahla se.

"N-ne nejsem! U-unesl si mě!" zvýšila sem hlas. Jeho tvář zvážněla. Ja sem udělala krok do zadu. Něco mi říkalo že sem neměla zvyšovat hlas.
"Snažím se být hodný, ale nějak se mi to nevyplácí" řekl a já se dívala do země. Co se teď bude dít?

"Už nikdy, ale že nikdy na mě nezvyšuj hlas! Rozumíš?!" ja se hrozně lekla a kývla hlavou. On si povzdechl a odešel. Posrala sem to. Teď bude na mě zlý?

Pohledu Toma:

Kurva snažím se být hodný, ale ona si to vůbec neváží. V mojí hlavě sem vraždil sám sebe. Hluboce sem se nadechl a řekl si. Je tu čerstvě bojí se, musím ji nechat si zvyknout. Uklidni se Tome. Snažil sem se uklidnit. Měl bych se jí omluvit, neměl sem řvát takhle si ji nezískam.

Nadechl sem se a vydechl. Šel sem nahoru, otevřel sem dveře od jejího pokoje. Seděla na posteli a koukala do země.
"Nesso?" smutně se podívala,povzdechl sem si. Přišel sem k ní a sedl si na postel. Odsunul se dál.

"Omlouvám se že sem řval, někdy se neovládnu. Promiň" ona se furt dívala do země. Pohladil sem jí po ruce.
"Nemáš hlad?" zeptal sem se jí. Záporně kývla. Ja ji hladil po ruce, pořád měla na sobě moji mikinu. Pousmál sem se.

"Je ti dobře v té mikině?" podívala se na sebe. Chtěla si ji sundat ale já ji odložil ruku.
"Ne nech si ji sluší ti" ona se do ní pořádně zachumlala a  zívla si. Lehla si a otočila se mi zády. Ja si lehl k ní ona se otočila a nechápavě podívala. Odtáhla se ale ja si ji okamžitě přitáhl.

"Jenom spinkej" ona se roztomile podívala (🥺😕). Ja ji objal, cítil sem jak mi sáhla na ruku. Pousmál sem se. Ani ne po pěti minutách sem se podíval na její tvářičku. Spinkala. Nechal sem jí tak, přikryl sem jí peřinou a políbil na vlásky.
"Dobrou" usmál sem se a odešel. (13:50) Co teď?

Ležel sem ve své posteli a projížděl sociální sítě. Dredy sem měl v drdolu a na hlavě černou šatku, a na sobě pouze ponožky a černé teplaky. Někdo zaklepal, otevřeli se dveře a v nich stála Nessa. Pousmál sem se a hned jak mě viděla odvrátila zrak.

"To je v pořádku co potřebuješ?" ona si povzdechla, byla tak roztomilá mikina ji byla až po kolena.
"Mám hlad" protřela si očička, okamžitě sem se zvedl. Šel sem kolem ní a vzal ji do náruče nesl sem jí dolů do kuchyně.
"Ja umím chodit!" vražedně se podívala. Tomu sem se musel zasmát. Posadil sem jí na linku.

"Na co máš chuť?" asi přemýšlela protože mlčela. Po chvilce  sní vypadlo.
"Smažený sýr" zasmál sem se. Šel sem objednat a ona pořád seděla na lince. Její nohy se houpali ve vzduchu. Byla roztomilá jako vždycky. Přišel sem k ní a vzal si jídlo náruče. Šel sem sní na gauč.

Seděla na mě. Nejdříve se jí to nelíbilo ale nakonec se opřela o mé rameno. Byla tiše. Své ruce měla na mých zádech. Někdy přejela po mých zádech jako kdyby mě hladila. Moje ruce byli na jejích bocích.

"Už v pořádku?" chci vědět jestli se už nebojí. Ona se odtahla a zakroutila hlavou že ne. Povzdechl sem si a dal jí pusu na tvář.
"Co se mnou budeš dělat" po téhle otazce sem neměl slova. Ona si fakt myslí že bych ji ublížil?
"Nic? Prostě si moje. Chci tě mít u sebe." podívala se do země, nebo lepší řečeno v té poze jak sme seděli se podívala spíše na můj rozkrok.

Pohled Nessi:

Jak jako sem jeho? Proč mě chce mít u sebe? Nechápu nic, mám milióny otázek, a ani jednu odpovědi. Nevím co čekat. Proč mě unesl? Sedla sem si vedle něj a snažila se přijít na to, proč sem vlastně u něho.
"Nad čím přemýšlíš maličká?" jak mi to právě řekl? Bože já nevím co se děje.

"Proč maličká?" zeptala sem se spatky. Uchechtl se a podíval se před sebe. Moje ruce sem zatla na prsou. On se zasmál.
"Protože měříš 152cm?" zasmál se a já zesmutěla. Vždycky si že me dělali srandu kvůli mojí výšce.
"Copak?" zvedl mi hlavu. Asi chtěl abych se na něj podívala ale moje oči pořád směrovali k podlaze.

"Nic" jednoduše sem odpověděla na jeho stupidní otázku.
"Mluv!" rozkazal, trochu sem se lekla. Polkla sem.
"Všichni si ze mě dělali srandu kvůli tomu že sem nižší" on se pousmál.
"Ja miluju tvoji výšku, si tak roztomilá Ness. Mě to nevadí přijde mi to hrozně roztomilí" dal mi pusu na čelo.

Bylo to od něj hezké. Jemně sem se pousmala. Asi není až tak špatný....

Další část je tady. Jak se vám zatím líbí tento příběh? Děkuji za komentáře u prvního dílu<3. Miluju vás!