15.

461 23 3
                                    

Odstrčila jsem ho od sebe. "Nech toho!" vražedně sem se na něj podívala. "Vždyť nic nedělám" povzdechl si. Sedl si protřel si oči, napil se vody kterou má při posteli a natáhl se pro mobil. Jenom sem seděla na posteli a koukala na něj. "Co je?" zeptal se a nadzvedl obočí. "Nic coby?" řekla sem.

Zvedl se a někam odešel.

Z pohledu Toma:

Ještě pořád se zlobí. Musím to nějak napravit, z tím mi pomůže Bill on vždycky ví jak vše napravit. Proto sem mu zavolal.

HOVOR:

T: Ahoj Bille potřebuju pomoct
B:Ahoj co si zas provedl?
T: hah Nessa se pořád zlobí co mám dělat?
B: Tome vše co si do teď dojebal tak si i napravil.
T: teď nevím ale co mám dělat, tohle je jiný
B: skus dělat vše proto aby si ji získal spatky
T: jako například?
B: uvař ji jídlo, někam ji vezmi udělej něco romantického
T: a to je co?
B: panebože Tome skus přemýšlet jako normální člověk a ne jak vrah
T: ugh tohle bude ještě těžké ale děkuju
B: nemáš vůbec zač měj se mám tě rad
T: ty taky já tebe

KONEC HOVORU

Skvěle. Sedl sem si na gauč a začal přemýšlet, co tak můžu udělat.

Z pohledu Nessi:

Hned jak Tom odešel šla sem taky dolů, zastavila sem se na schodech uviděla sem Toma jak nervózně chodí po obýváku. V ruce držel mobil a někomu volal, poslouchala sem o čem mluvili. Takže on se snaží mě získat spatky, neříkám nic ale je to roztomilí. Sem zvědavá co vymysli. Když dovolal sedl si na gauč, chvíli sem počkala aby to nebylo tak nápadný a pak šla dolů.

Podíval se na mě a opět koukal do stěny. Přišla sem k ledničce a vytáhla monster a colu. Šla sem do obýváku a monster podala Tomovi, vzal si ho a usmál se na mě. Sedla sem si k němu. "Dneska někam půjdeme, někdy večer kem 19:00 vem si něco hezkého ale vždyť tobě sluší vše" řekl a zvedl se. Musela sem se pousmat.

Z pohledu Toma:

Něco sem vymyslel, šel sem nahoru se obléct protože v trenkach do obchodu jít nemůžu. Vzal sem si černé baggy a černo červenou mikinu, peněženku a klíče a šel sem dolů kde sem se obul. Viděl jsem jak Nessa něco vaří, usmál sem se a šel. Přijel sem do obchodu kde sem koupil vše co potřebuju, bylo toho hodně ale to nevadí, co já bych pro ni neudělal.

Po tom co sem své koupil, šel sem na jedno z nejkrásnějších míst tady, málo kdo o něm ví. Je to celkem schované v lese. Začal jsem chystat překvapení, trvalo mi to opravdu dlouho. Ale určitě to stojí z ten čas. Po třech hodinách jsem to měl hotové, ještě sem to trochu upravil a podival se na hodiny na mobilu. 16:46. Slušný.

Z pohledu Nessi:

Bylo něco kolem 17:00 a já si šla vybrat outift na ven. Nebo spíše na rande z Tomem? No nic Tom ještě není doma, je pryč už dlouho, asi něco chystá. Šla sem do svého pokoje a otevřela sem skříň, hned mě napadlo že si vezmu nějaké šaty co tak třeba tyto?

 Šla sem do svého pokoje a otevřela sem skříň, hned mě napadlo že si vezmu nějaké šaty co tak třeba tyto?

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Oblékla jsem si je, jo to jsou ty pravé. Zasmála sem se. Jako další sem si vybrala černé boty, z hrubým podpadkem. Udělala sem si make-up, černé oči, linky, řasenka, rozjasňovač, tužka na obočí, a na rty jsem si dala lesk. Musim říct že sem vypadal celkem k světu. Vlasy sem si pouze učesala, jako šperky jsem si dala prstýnek od Toma, naramek od Toma a taky řetízek od Toma a nějaké obyčejné kruhy do uší.

Do malé černé kabelky jsem si dala peněženku, mobil, lesk a řasenku pro případ nouze. To už sem slyšela dveře, zhluboka sem se nadechla a doufala že se to Tomovi bude líbit. Vyšla jsem z pokoje a šla dolů do obýváku kde už na mě čekal Tom. Jeho pohled spadl okamžitě na mě.

"Hrozně moc ti to sluší" řekl a nespouštěl ze mě svůj pohled. "Děkuju tobě taky" usmála sem se. Vzal mě za ruku jako Gentleman. Šly sme k autu, otevřel mi dveře a zapl mi pás, seděla sem ve předu, obešel auto a sedl si taky. Jeli sme, zničehonic Tom vzal mojí ruku a podíval se na ní. "Dala sis prstýnek a náramek odemně" usmál se. "Jo a náhrdelník taky" pousmala sem se.

"To sem rád" políbil mi ruku. Bylo hezké vidět jak se snaží, opravdu mu to šlo. Celou cestu mě držel buď za ruku nebo za stehnou, jezdil po mém stehnu nahoru a dolů někdy zajel i trošičku víš. Nechala sem to tak, užíval si to. Po půl hodině jízdy sme vystoupili při lese. Byla celkem tma, Tom mě chytl pevně za ruku. "Teď mě drž a věř mi dobře?" řekl mi. Kývla sem a svými prsty sem chytla jeho dlaň, šly sme ruka v ruce.

Bylo to příjemné, asi po pěti minutách chůze sem v dálce zahlédla světlo. Byli to svíčky. Přišli sme tam a já pustila Tomovu ruku. Rozhlédla sem se, byl tam altanek, v něm byli svíčky a růže, lístky z růží byli na zemi altánku, na stole bylo různé jídlo. Bylo to tak krásné, nikdy nic podobného pro mě nikdo neudělal. Otočila sem se na Toma který z naději se na mě díval. Rozběhla sem se a obejmula ho.

Brečela sem. Bylo to tak krásný a romantický. "Děkuju" řekla sem a dala mu pusu na tvář. "Nebreč princezno, sem rád že se ti to líbí" usmál se na mě. Odtahla sem se od něj ale pořád mě držel kolem pasu a já své ruce měla kolem jeho krku. Na nic sme nečekala a spojila naše rty.

Posedlí-Tom Kaulitz DOKONČENO Where stories live. Discover now