Hejno vran si hoduje nad mou duší.
Všude temno, žádné světlo.
Stojím tu nad propastí něčeho, v čem se má duše dobrovolně uvěznila.
Jestli chci hádanku vyřešit, musím jít do míst, kam se bojím jít.
Do samého nitra, kde má duše procitá.
Propouští vše, co s mojí duší není v souladu.
ČTEŠ
Vlna Emocí
Poetry(sbírka básní) Lavina emocí která se řítí jako velká smršť co nejde zastavit. Když cítíš, to jen tak nezastavíš. Třeba se v nich najdeš i Ty.
