Tahle hra teprve začíná baby...

19

Ch - Jsi nějakej divnej...
D - nejsem. Však se usmívám a povídám si s tebou.
Ch - Nelži mi..Denny já poznám když někomu něco je...řekni mi to jinak půjdeš na ruční v práci.
D - To je vydírání..ale fajn. Stejně mi přijde tmě jsi jediná kdo mi rozumí.
Ch - Tak povídej.
D - Jak jsem byl s tebou u baru a přišel za námi Tom..a pak si tě bůhví kam zatáhl. Tak mi je jasný že ti tvrdil to co rád o mě tvrdí. Co dělám s holkama...není to pravda. Jo ok mám nějakou minulost ale je to za mnou. Mám tě rád jako kamarádku umíš mi zvednout náladu atd. Nechci abych o tebe přišel.

Komu mám teď věřit? Podívala jsem se na Denise a ten mi to říkal vší upřímností na očích. Navíc proč by mi lhal? Jsem jeho nadřízená a kdyby si mě znepřátelil tak ví že bych mu to tam znepříjemnila.

Ch - Věřím ti.

Usmála jsem se na něj. A on taky, nakonec jsme přijeli k zoo.

Ch - Do zoo půjdem?
D - Jestli ti to nevadí?
Ch - Ne, mám ráda zvířata.

Oba jsme vystoupili z auta a šli ke kase. Chtěla jsem si zaplatit lístek ale Denis byl rychlejší a koupil mi ho.

Ch- Jsi nemusel.
D- Ale já chtěl.

Usmál se na mě, a oba jsme šli po zoo. Procházeli jsme se po ní, u každého zvířete jsme byli.
Koupili jsme si nějaké jídlo a pití na odpoledne. Byli jsme tu skoro celý den, pak jsme šli k obchodu co tu měli. Denis řekl ať počkám venku, tak jsem udělala.
Po asi 5 minutách přišel a dal mi plyšáka lemura.

Ch - Děkuju moc.

Postavila jsem se na špičky a dala mu pusu na tvář.
On se trošku začervenal.

D - není zač.

Vyšli jsme ze zoo a šli jsme k autu. Nasedli jsme si do auta a někam ještě jeli.
Napadlo nás ke starému tanku, je tam parkoviště a nikdo tam není většinou.
A je to kousek, přijeli jsme tam a nikdo tu nebyl.
Už zapadalo slunce, vylezli jsme z auta a nechali hrát písničky.
Opřeli jsme se o auto a koukali na ten západ slunce.
Denis si zapálil cigaretu a hned mi jí nabídl, já odmítla.

D - Už Nekouříš?
Ch - Asi už..týden? Možná dva teď fakt nevím.
D - Tak to jsi dobrá, já vydržel max....4 dny pokud si dobře pamatuju.
Ch - Je to těžký když máš nervy.
D - Mi povídej.

Povídali jsme si, a fakt si rozumíme..svěřila jsem se mu o svém řezání. Byl překvapený že zrovna slova.
Chtěla jsem si je pamatovat, chtěla jsem čistit tu bolest co mi způsobili ostatní.
Že si za to můžu sama.
Trošku jsem se nad tím zarazila, a spadl mi úsměv.
Denis si toho všiml a chytl mě okolo ramene.

D - už je to dobrý, je to za námi. A ty slova zakryješ tetováním.
Ch - To jo, hele už budu muset domů abych brzo usnula. Když máme tu ranní.
D -Jasně

Típl cigaretu, a sedli jsme si do auta. Nasrtartoval a jeli jsme ke mě, cesta trvala chvilku.  Přijeli jsme před náš plot a já se s ním rozloučila. Obejmuli jsme se a já vystoupila, a on odjel. Bylo to dneska hezké.
Bylo 20:20, přišla jsem domů a babi koukala na televizi. Na nějakej seriál, pozdravili jsme se a šla nahoru.
Hodila jsem plyšáka na postel, vzala si pyžamo atd a šla si dát rychlou sprchu.
Po sprše jsem si šla dát do trouby hranolky a nugety. Něco rychlého prostě.
Sedla jsem si do obýváků a koukala na film co běžel v telce. Čekala jsem na jídlo, a cinkl mi mobil. Psal mi Gustav, ptal se zda o víkendu platí to že budou u mě spát. Napsala jsem že jo. Na to mi odepsal že děkuje a že Tom bude zas semnou na pokoji. Prý si to zamluvil jako první, no já ho znova neblafnu pokud myslí že jo.