All Because Of You (Monsta X)

15. Jealousy

Ahoj!! Jedna z mých více oblíbených písní <3 

Vím, jak tyhle kapitoly hltáš, tak ta je pro tebe BaileyLee87 <3 

Po tom našem malém ujetí na záchodech jsme se po zbytek vyučování chovali, jakoby se nic nestalo. Podivuhodně jsem se výjimečně dokázal i více soustředit. Možná to bylo tím, že jsem chtěl mít ty zbylé hodiny za sebou, abych mohl přijít domů, dát si sprchu a netrpělivě čekat na příchod Minhyuka, aniž bych byl přesvědčen, že svá slova myslel vážně. 

Jakmile jsem přišel domů a udělal vše, co jsem chtěl, připravil jsem si věci na doučování a jako obvykle čekal v kuchyni na Minhyuka. Mamka zatím lítzala tam a zpátky a snažila se, aby se dům leskl všude, kam se podívá, což mě přivádělo k otázce...pokud opravdu bude chtít pokračovat v tom, co jsme dělali, kam uklidím svou matku? Asi bych měl vážně podstoupit nějakou očistu těla i duše, abych nemyslel jen na blbosti. 

Když se ozval zvonek, rychlostí blesku jsem doběhl ke dveřím a otevřel Minyhukovi. Tentokrát jsem ho s nehraným úsměvem pustil dovnitř. Musel jsem mít vážně vymytý mozek, že jsem se nepokusil ani předstírat. V duchu jsem si povzdechl a kroutil sám nad sebou hlavou. Doprovodil jsem ho ke stolu a ze slušnosti se zeptal, jestli nechce něco k pití nebo občerstvení. Nic nechtěl, a tak jsem se rovnou pustili do učení. 

Snažil jsem se, abych se nesmál, když jsem pro jednou viděl, jak se Kihyun chová jako neviňátko. Dokonce neměl nemístné řeči, když mě pouštěl dovnitř. I jeho matka se zdála překvapená jeho dnešní spoluprací. Navnadila ho snad natolik má nabídka? Nejspíš to budu muset zjistit, říkal jsem si. Naklonil jsem se k němu. 

,,Co kdybychom šli potom nahoru?" pošeptal jsem, načež souhlasně přikývl a maličko se uculil. Pokračoval jsem v důkladném vysvětlování látky. Když jsme byli po hodině hotoví, sbalil si učení a my se přesunuli do pokoje s výmluvou, že jdeme ještě udělat prezentaci, k čemu potřebujeme jeho počítač. 

Poté, co za námi zaklaply dveře, jsem je pro jistotu zamkl a došel ke Kihyunovi, který se zrovna skláněl nad stolem a třídil si učení. Ach ta jeho důkladnost, skočilo mi na mysl. Co by říkal na to, kdybych mu ten jeho perfektně srovnaný stůl trochu rozházel? Uvidíme. Otočil jsem ho k sobě, chytil ho pod koleny a vysadil na stůl, čímž jsem způsobil, že věci na něm buď popadaly na zem, nebo byly rozházené. Ušklíbl jsem, když mi věnoval naštvaný výraz. 

,,Teď jsem to srovnal!" vyhrkl jsem. 

,,Možná jsi s tím měl počkat. Pamatuješ si ještě to, co jsme před chvíli probírali, nebo tvou roztomilou hlavičku už stihly obklopit hříšné myšlenky?" nadhodil jsem pobaveně. 

,,Myslím, že je zbytečné se vůbec ptát na něco tak ořividného..." hlesl jsem poraženě. 

,,Ujistím se, abys tedy nezapomněl, ale pokud nechceš přitáhnout pozornost, mírni hlasitost." řekl jsem a na malou chvíli si přivlastnil jeho rty. Moje počáteční úmysly byly docílit toho, aby byl rozmluvnější a poté se ho zeptat na to, co se stalo, ale každou vteřinou jsem na to zapomínal víc a víc. 

Zaklonil jsem hlavu dozadu, aby měl lepší přístup, když se přesunul na můj krk. Rukou jsem mu vjel do vlasů a čechral je. Líbal mě a mezi polibky mi opakoval látku. Musel mi ráno číst myšlenky. No rozhodně jsem si nestěžoval a tichymi steny dával najevo, jak moc se mi to líbí. Během chvilky jsem byl bez trika. Látka nebyla zopakovaná pomalu ani z půlky a on už se rty přesunul na břicho a blížil se k dalšímu kousku oblečení. Ale bude chtít pokračovat dál, nebo to nakonec ukončí?