Neznámo - POZASTAVENO

VII. Flaška

Další den ráno můj spánek přerušilo kruté třesení. ,,Ami, vstávej!" řekla Bety a dál se mnou třásla. Rozlepila jsem oči a vyčítavě jsem se podívala do jejích nadšených. Byla tma, ale tma byla i v sedm ráno, takže jsem netušila, kolik je hodin. ,,Z čeho jsi tak nadšená?", zeptala jsem se ospale. ,,Pojď za mnou," řekla a šla ke dveřím. Chvilku jsem na ni hleděla a přemýšlela jsem, jestli mi to stojí za to a s hlubokým povzdechem jsem se vydala za ní.

Bety potichu vyšla na chodbu a zastavila se u dveří a natiskla na ně ucho. U dveří třetích zleva od schodů. S pozvednutým obočím jsem ucho taky natiskla na dveře a zaslechla jsem hlasy.

,,Wille, pravda nebo úkol?", řekl Gandalf.

,,Pravda", řekl nesměle Will.

,,Srabe", řekla Viki.

,,Takže Wille, kdy naposledy jsi jedl vajíčka?" Zeptal se poněkud příkře Gandalf.

,,No... Někdy před měsícem", řekl Will. Chvíli bylo trapné ticho, tu hustou atmosféru jsem cítila i přes dveře.

,,Bety s Ami jsou za dveřmi." Řekl až děsivě klidným a sebejistým hlasem. S Bety jsme si vyměnily vyděšený pohled. Odhodlala jsem se a pomalu jsem otevřela dveře. V místnosti seděli v kruhu kolem flašky, Will, Gandalf, Viki a Lisa.

Will se na nás s úlevou podíval. Lisa se na nás ani nepodívala a s úsměvem se dívala na Gandalfa. Viki se na nás dívala se sebevědomým úšklebkem a Gandalf si nás opět prohlížel svým rentgenovým pohledem.

,,Dobré ráno", řekli jsme s Bety nejistě. ,,Můžeme se přidat?", zeptala se Bety a já jsem zvedla obočí. Než jsem stihla říct svůj názor na hraní flašky, Viki už kývala hlavou a dělala nám vedle sebe místo. Sedla jsem si vedle Viki, z mé druhé strany si sedla Bety, která seděla vedle Gandalfa. Lisa se na ni zamračila a poposedla si ke Gandalfovi ještě o něco blíž.

,,Já nehraju, jen budu dívat," řekla jsem. Viki se na mě otočila.

,,Další srab, no to mě poser. Brňaci stojí fakt za hovno, ne že ne. Do tebe bych řekla, že se nějaké hry nezalekneš," řekla, ale já jsem jen zvedla obočí a snažila jsem se na ni dívat co nejvíc "kdo se ptal" výrazem.

Will se nervózně rozhlédl a roztočil flašku. Flaška se pomalu otočila na Viki. Její úšklebek se ještě zvětšil a upřela pohled na Willa.

,,Pravda nebo úkol?" Zeptal se Will.

,,Úkol, nejsem takový srab jako ty nebo ta blbka." Vysmála se nám Viki sebejistě a Will se na mě podíval pohledem "můžu jí zabít prosím", mě jen zacukaly koutky.

,,Dneska za mě odklidíš hnůj ze stájí." Řekl Will a roztáhl rty do úsměvu. Do hodně děsivého úsměvu. Viki se zamračila.

,,Toto bych do gentlemana jako jsi ty, neřekla." Řekla Viki, ale Willa nepřesvědčila. Jen se na ni dál děsivě usmíval. Viki si odfrkla a zatočila flaškou. Flaška se zastavila na Bety. Byla jsem ve škodolibém očekávání, jak si na Bety vylije zlost.

,,Pravda nebo úkol? Doufám, že sis nenadělala do kalhot jako tady tvoje kamarádka," neodpustila si rýpnutí Viki.

,,Úkol," řekla s nic neříkajícím výrazem Bety a narovnala se v zádech. Viki se zlověstně usmála.

,,To jsem ráda, že nejsi takový srab jako tady tvoji kamarádi." Nedočkala se reakce, na Bety obličeji se nic nezměnilo. ,,Ták... Co na tebe vymyslíme? Hmm, co takhle políbit Willa neboo..." řekla a se škodolibým úšklebkem se podívala na Bety, chtěla ji znejistit. Předtím se vyžívala v tom, když trápila Willa. Ale o Bety se nedalo říct, že byla nejistá. Pozorovala Viki se zvednutým obočím a mírně pobaveně pozvedlým koutkem. Ale to se nedalo říct o Willovi. Ten s červenými tvářemi velmi zaujatě pozoroval podlahu. Po minutě ticha, kdy Viki čekala, jestli se na Bety tváři neobjeví nejistota a Bety, která se v tom očividně vyžívala.

,,Jestli si teda přeješ, abych si s naším Willem dala pusu, tak jdu do toho." Usmívala se teď skoro až andělsky Bety. ,,Primitivnější a méně originální úkol jsi už vážně vymyslet nemohla," posmívala se jí dál Bety. Will by se teď mohl srovnávat s rajčetem. Viki ale smazala úsměv z tváře.

,,Ale dámy," vložil se do toho Gandalf. ,,Přece se tady nebudeme takto primitivně ponižovat. Co vadí vám, to nedělejte ostatním. To je základní pravidlo do života." Řekl a tvářil se důležitě stejně jako vychovatelky v družině, když vám vysvětlovaly, že nemáte tomu druhému krást svačinu. Viki si jen odfrkla. ,,Za chvíli vychází slunce a vy určitě máte spoustu práce," řekl a Lisa zasněně pokývala hlavou. Nejspíš vůbec nevnímala, co řekl. Will vystřelil ke dveřím a podle následné rány od schodů nám bylo jasné, že právě hodil držku.

,,V poho Wille?" řekla jsem a s Bety v patách jsem se vyřítila na chodbu.

,,Všechno v pořádku," ozvalo se už odněkud z kuchyně a s Bety jsme se daly do smíchu. Ale nedivím se mu. Když mě někdo donutil hrát flašku, většinou jsem si do minuty přála vyskočit z okna. Vybourat se na schodech byla taky možnost.

Náš záchvat smíchu ještě zesílil, když jsem uslyšela Gandalfův hlas. ,, Ty necháš děti pracovat samotné?" řekl trochu odsuzujícím tónem. ,,Ne ne ne," začala rychle drmolit Lisa, která se nejspíš až teď dostala že světa "ten Gandalf je takový gentleman". Proběhla kolem nás a stihla nás zaúkolovat, ale poněkud mírněji než jindy. Jen jsme se na sebe s Bety ušklíbly.

***

Celý den jsme pracovaly. Ne, že bychom toho měly nějak hodně. Já jsem uklízela první patro s pokoji a dávala jsem si hodně na čas, protože jsem si užívala tepla. Bety jenom obsluhovala v hostinci těch pár vesničanů a udržovala oheň.

Všimla jsem si, jak Lisa každou chvíli s nějakou výmluvou jde nahoru za Gandalfem, aby se s ním mohla vidět. A otravovala mě Viki. Dopoledne odhrnula sníh a potom se sháněla po Willovi, kterému se úspěšně podařilo někde se zašít. A Ted, ten vypadal, že se do Gandalfa zamiloval stejně jako jeho žena. Už hodinu Gandalf Tedovi vykládal o jeho kariéře jakožto operní pěvec alá potulný zpěvak, ale začaly ho bolet hlasivky, tak se zpěvem přestal, a navíc si stejně vydělal hodně peněz.

A tak nějak pomalu uběhl týden, kdy jsme já s Bety vlastně odpočívaly. Otravná existence jménem Viki okrádala o čas Willa a Ted i Lisa se plně věnovali aktivitě "obdivování Gandalfa".

Děkuju za přečtení a omlouvám se za delší neaktivitu, ale neočekávejte nějaké zlepšení :DD. Pokud jste z nějakého důvodu postižení a jste fanoušci pochybných fanfikcí o ytberech, tak se podívejte na profil vitaaszedits a na knihu Mattemu děti. Můžu vám zaručit odumření všech mozkových buněk a smrt na cringe :)