20.

34 2 0
                                    

Pohled Hasana

Chilluju ve studiu, a najednou se otevřou dveře.
„Čuuus" ozve se
„Čau Dominiku"
„Kde je Jakub?"
„Já nevim ale tady ne"
Nevim vlastně proč tu neni bejvá ve studiu dost často.
„Dopíči" uslyším, a zabouchnou se dveře.
Co od něj potřebuje?

Pohled Jakuba

Zazvoní zvonek, a já poprosím Barču aby otevřela.
„Ahoj Baruš je tu Kuba?"
„Jo je"
„Díky bohu"
Dominik vběhne dovnitř a rozhlídne se po bytě.
„Jakubeee" přiběhne a obejme mě
„Co se stalo?"
„Nebyls ve studiu já o tebe měl strach"
„Jo aha" zasměju se
To mu na mě tak záleží? To je hezký.
„Domi?"
"Ano?"
„Ruce."
Ukázal mi je. Měl je už skoro zahojený.
Usmál jsem se, a pak jsem si všimnul náramku na jeho ruce.
„Kdo je Eliška?"
„Je to náramek od fanynky"
„Aha..."
„Všimla si mých jizev.  Dneska ráno mi na ig napsala jestli jsem v pohodě"
„Wow to jsem nevěděl že naši fanoušci jsou tak starostliví"
Co jsem to řekl? Nemusí to být i moji fanoušci.

Pohled Dominika

Jsem rád že je Kuba v pohodě.
Jdu zpět do studia, kde Hastrman furt sedí a nic nedělá.
„Tak co?"
„Byl doma, je v pohodě"
„No vidíš že se o něj nemusíš tak bát"
Haha. If only he knew.
„Hm"
„Co řekl jsem zas něco?"
Ať už je proboha hlavně zticha. Řekl toho až dost.
Chtěl jsem si jít něco nahrát. Něco hlasitýho, naštvanýho.

Nic moc z toho nevyšlo, ale tak co už. Když jsem vyšel, Pepik se na mě podíval jak kdybych právě zabil 5 lidí.
„Co?"
„Sorry jsem nevěděl že jsem tě až tak nasral"
„To šlo slyšet?"
Dopíči doufám že ne bylo to o věcech který Hasan ještě neví.
„Ne, ale bylo to hodně nahlas. Proč?"
Uuuf dobrý.
„Ale jen tak"
„Hm jasně"

Pohled Reje

Dominik se večer vrátil domů, a konečně nevypadal jako kdyby  mu právě někdo zabil mámu.
„Ahoj Domi"
„Čau Reji"
„Tak co jak bylo?"
„Ráno Jakub nebyl ve studiu, ale naštěstí byl doma. Pak jsem nahrál pár tracků ale byly to sračky"
„Tak to je hezký jsem rád že jsi to dneska zvládnul"
Jsem na něho fakt pyšnej hodně na sobě maká.

Dominiku!Where stories live. Discover now