Zas jemným tichem v sametu
se nocí víří hvězdný prach,
když krokem jambu v sonetu
se valí strofou ve vlnách
můj táhlý pocit hudby slov
a melodie metafor.
Kam odmlku, kam apostrof?
Jak vypsat duši? Každý tón
té náhlé chvíle proznění
mi krátí vlastní slabý dech
jímž vrací šepot ozvěny
mi akord touhy. Na křídlech
všech přání mlčím tento sen,
jenž básní bude prozrazen.
![](https://img.wattpad.com/cover/361953982-288-k873442.jpg)
YOU ARE READING
(S)hluky slov
PoetryObčas si pokoutně škrábu ty svoje odrhovačky - vlastně od dob, kdy jsem se naučila psát a začala psát, abych se stále znovu, zase a zas učila psát. Snad se to jednou konečně naučím. A co sepsáno bylo, tak v pár vzorcích dávám k nahlédnutí. Snad něko...