I ženy dokážou zabíjet- 𝐓𝐨𝐦 𝐊𝐚𝐮𝐥𝐢𝐭𝐳

《23》

"Chci abys věděla, že já jsem tady stále pán. To že jsem na tebe byl hodný neznamená, že na tebe budu hodný furt!" Vykřikl jsem na ní.

Pane bože.
To mě hrozně vzrušuje.
Ten její výraz.

Ten pohled.
Ona to chce.
Chce abych na ní byl šmejd, abych jí trestal i za malé činy.

I jí to vzrušuje.
Nejsem si jistý, ale chce to.

Miluju jí, a ona mě.
Miluji náš toxický vztah.
Pro ní cokoliv.

Pro ní bych zabíjel.
A ona pro mě.

Nikdy bych neřekl, že nějaká žena bude tak dobrá. Dobrá v zabíjení, dobrá ve všem.
Možná na ní chci být hodný.
Sám nevím.
Vzrušuje mě jí mlátit, taky jí vázat k posteli, ale taky jí dávat kytky a mazlit se sní.

Je to pro mě těžký.

Pustil jsem její vlasy.
Udělal jsem to ladně.
Pomalinku.

"Tome.." potichoučku zasténala.

Pane bože.
Ten její hlas.....

Chytil jsem jí lehce za krk.
Naklonil jsem se k němu.
Cítila můj horký dech.

Dal jsem jí tam lehkou pusu.

Zkousla si svůj spodní ret.

Po první jemné puse následovala druhá.
Líbilo se jí to.

Její teplá kůže mi dělala dobře na rtech.
Nepřestával jsem.

Někdy jsem jí i kousl.
Pořádně jsem chytl zadní stranu jejího krku. (Zátylek)

Ona měla zakloněnou hlavu.
Přitáhl jsem si její krk blíže k mým rtům.

Cítil jsem se jako upír.

Odtáhl jsem se.
Viděl jsem její krásný obličej.

Chci jí.

"Miluju tě Rose. Chci mít nad tebou kontrolu. Chci tě!" Zašeptal jsem jí to do ucha.
Moje hlava byla mezi jejími hnědými vlasy. (Klidně si jí můžete představit jinak!)
Úžasně jí voněly vlásky.

"Též..." Také šeptla.

Z jejího hlasu jsem byl bezmocný.
Ona byla bezmocná ze mě.

Chytl jsem jí za tvář.
Přiblížil jsem si svůj obličej k jejímu.
Čekal jsem až udělá krok.
Nechtěl jsem to začít já.

Podívala se mi do očí.
Koukla se mi až do duše.
Potom se mi podívala tím jejím nevinným pohledem na rty.
Ale ani se nepohla.

Jenom se mi dívala na rty.
Já se díval na ty její.

Pohled Rose✌️

Je to magor, ale je jen můj.
Nikdy mě sadysti nepřitahovali, ale Tom.

Navzájem jsme se koukali na toho druhého rty.
Jeho ruka se mi přemístila z mých tváří, do mých vlasů.

Chci aby udělal první krok.
Ale vypadá to, že ho musím udělat já.

Přiblížila jsem se, ale najednou slyším jak mi bzíká telefon.

Měla jsem ho na malinkém nočním stolku u postele.

Tom odtrhl své ruce z mých vlasů.
Šla jsem si sednout na postel.
Vzala jsem z toho nočního stolku ten mobil.

No samozřejmě, byl to šéf.

"Kdo to je?" Zeptal se naštvaným hlasem Tom.

"Šéf." Jednoduše jsem odpověděla.

Vzala jsem to.
Telefon jsem si dala k uchu.

Hovor

"Rose Rose. Připomínám, že už máte jen měsíc na tu misi. Pamatuješ na smlouvu? Když nesplníš úkol, musíme tě zlikvidovat. Tak pohni tím tvým zadkem!" Řekl chladně.

Hned zavěsil.

Dala jsem telefon zase na stolek.