Zůstaňte na přimu (Hazbin hotel)

Naše hříchy

Alastor luskl prsty a zmizel ve stínu. Niffty tedy spadla do židle. A protože neměla co na práci, utekla do svého pokoje. Alastor se objevil uprostřed  chodby. Přímo za Mirou. ,,Vím, že mě sledujete. Nevadí mi to. Já muže nesnáším. Protože mě každý muž viděl jen jako věc, která splní svůj úkol a až ji nepotřebují, tak ji odhodí." Mira se otočila. ,,Vím co jste zač. Jste Louisianský sériový vrah, že?" Nadzvedla obočí. ,,Vzniklo o vás mnoho příběhů, někteří vás obdivují, protože jste pomohl ochránit několik nevinných. Jiní říkají, že jste monstrum, které nemá srdce." Alastorův úsměv se napjal. Takže na mě přišlo!  Zamyslel se jelen. ,,Nebudu vám to vraždění zazlívat. Já pro zábavu zabila přes 50 dětí. A inspirovala jsem se od vás. Hlavně po sobě nenechat žádné stopy. To byla vaše motto při zabíjení, nemám snad pravdu?!" Jelenovi oči úplně vyskočili.  ,,Tak za to tu jsi, drahoušku?" Alastor naklonil hlavu a čekal co to s Mirou udělá. ,,Nechte si ta slušná slova. Protože jste jako ostatní muži v mém životě. Získáte si moji důvěru, využijete mě a pak mě odhodíte. Tak mi přestaňte lichotit." Přimhouřila na něj oči a ocasy jí  začaly cukat, jako by ho chtěla zabít hned teď na místě. ,,V minulosti jste měl problémy. Pravděpodobně s otcem. K ženám jste milý, ale s muži nemáte milost. Pořád vám připomínají vašeho otce. Naopak ženy vám připomínají matku. Měl jste ji rád. Proto se k nim chováte uctivě. Jste zničený z minulosti a nechcete aby někdo pojal podezření. Snažíte se chovat, že je všechno v pořádku. Ale nechcete aby o vás někdo něco zásadního zjistil." Alastor to nerad přiznával, ale začínala se mu dostávat pod kůži. ,,Oběma nám vlivem společnosti hráblo. A začali jsme zabíjet. Já ovšem svým obětem vydlabala oči a vytrhala zuby. Vy jste svoje oběti konzumoval. Doufám, že vám ta játra a srdce chutnala." Alastor v hloubi své skoro černé duše cítil, že se mu vysmívá. ,,Nebudu nadále potlačovat vaše hranice. Takže sbohem. Ale pamatujte......." Z kožené brašničky vytáhla něco co tam Alastor vůbec nečekal. Nůž s černou rukojetí se blýskal, když na něj hotelové osvětlení házelo nažloutlé světlo. ,,Ublížíte Huskovy a......" Přejela si nožem po krku. Pak se v tichosti otočila k Alastorovi. Jelen viděl červený řetízek stékající krve,ale také něco, čeho si do teď nevšiml. Nažloutlé tetování lana, táhnoucí se kolem krku. ,,Vy máte křížek na čele. Nemusíte závidět." Podívala se na něj chladným pohledem a zmizela. Alastor se pokusil zahnat pocity z tohoto rozhovoru, rozšířil úsměv, začal si broukat jazzové melodie a vydal se ke svému pokoji.