Zůstaňte na přimu (Hazbin hotel)

Rádio démone, teď mě poslouchej

Alastor seděl ve své rádiové věži, tiše si užívající křik overlorda. Nakonec se neovládl a začal se šílenecky smát. ,,Voxy, přestaň mi stát v cestě nebo se tě zbavím, jako každé nepotřebné a zlobivé loutky." Pohled mu zabloudil na zlomený mikrofon. ,,Budu muset nasbírat více síly, abych to opravil." Úsměv mu však neochabl. ,,Opovaž se na ni šáhnout nebo ti ublížím." Jelen se otočil a sáhl si na krk. Cítil na něm studený okov řetězu. ,,A - Ano má paní." Zarazil se Alastor. ,,Dala jsem ti, co jsi chtěl, tak teď sloužíš ty mě." Žena si začala namotávat řetěz kolem ruky. Řetězy měli silně fialovou barvu. ,,To, že jsi se 7 let ukrýal ti nepomůže.  A nečekej, že si nakloniíš toho démona, co před 40 lety během 5 minut vyhladil 50 démonů v jedné Valentinově por*o agentuře." Kdyby teď jelení démon neseděl v křesle, nejspíš by couval. Krk mu stále obepínal chladný řetěz. ,,Řela jsem ti, aby jsi ji hlídal, ne aby jsi jí ublížil. A vzhledem k tomu, že jste spolu uzavřeli dohodu, mám podezření, že se mi snažíš vzdorovat. To nebylo v naší dohodě. Nemám snad pravdu?" ,,Ano paní." Pomalu pro něj začínalo být těžké se pořád usmívat. ,,Je zábava sledovat jak se snažíš dostat ze svých řetězů. A ta tvoje holčička, kterou se snažíš zmanipulovat, je na mě krátká. Tak se přestaň snažit." V jejím hlase byl cítit vztek. Nakonec vzala do rukou mikrofon. ,,Koukám, že jsi si ho zlomil." Začala ho k sobě přibližovat. Alastora, jakoby někdo bodl do břicha. Parohy mu rostly mnohem víc do šířky. Krk se mu protáhl a nabil vícero kloubů. Oči se mu změnili v rádiové ciferníky. Vypadal, jako když si skoro před rokem hrál s Voxem. Najednou, všechno ustalo a Alastor se vrátil do původního stavu. ,,Tady to je. Sice tě sleduju skoro pořád, ale nechceme aby někdo pojal podezření. Přece jenom oba víme, že chceš zůstat záhadný. A já taky nechci aby někdo věděl kde jsem. Je to tedy výhra pro nás oba." Jelen začal pomalu svírat nově obnovený mikrofon. ,,A nesnaž se naši dohodu zlomit. Nebo si pro tebe přijdu." Otočila se k němu zády, ale hlavu měla stále natočenou k Rádio démonovi. ,,A postarej se o to, aby ten kocour a ta přepůlená nic neřekli. Nemusíme dělat v pekle haló. Rozuměl jsi?" Alastor jen mlčky kývl. ,,Dobře, tak já půjdu." Věnovala Alastorovi škodolibý úsměv, načež se rozplynula v prach.