"Neboo, bych mohla spát v jiném pokoji. Myslím s nějakou ženou." Ještě jsem navrhla.
To jeho úsmvěn na tváři shodilo.
"Jo jasný, to, to bude asi nejlepší." Řekl nejistým hláskem.
"No, já ale zatím nevím s kým. Noo, vlastně s Vivien jsme se rozhádaly a já už moc kamarádek nemám. Ostatní kolegyně mě taky moc rády nemají." Řekla jsem.
"Proč jste se vůbec s Vivien rozhádaly?" Zeptal se.
Zrudla jsem na místě a nehybně stála.
Mám mu říct, že je to kvůli němu, že se dvě nejlepší kamarádky rozhádaly kvůli němu? Beztak nevím jestli se mu líbím.
"Umm. Pomlouvala mě." To bylo první, co mě napadlo.
V mé kebuli nebyly jiné nápady.
"Aha. No, tak můžu já jít do jiného pokoje. Tedy pokud to někomu, kdo tam bude nebude vadit." Řekl.
"Jo, um. Tak mám jít zatím do pokoje, nebo???" Zeptala jsme se.
"Jo jdu se zeptat Shannona (takový pod ředitel) jestli nemůžu být u něho, kdyby mu to vadilo, tak budeme spát spolu. Jo?"
"Jop." Řekla jsem a on utekl.
Fuj to byla ale trapná chvíle.
Proč zrovna já?
Je to snad osud?!
Někdo tam nahoře nás chce dát dohromady?!
Ale ještě to není jistý, třeba Shannonovi to vadit nebude.
Ale já vím, že oba dva to chceme, nebo takový z nás mám pocit.
Jen jsme hledali výmluvy, aby to nevypadalo tak divně.
Já tam stála na místě a čekala na něho.
Myslela jsem, že za mnou přijde a řekne co a jak.
Uběhlo 15 a mě už se nechtělo čekat.
Já vím Tom asi moc rychlík nebude, ale byla zima q já měla sukni, jako kdyby bylo léto.
Sebrala jsem se a šla do hotelu.
"Dobrý den." Pozdravila jsem a šla hledat Toma.
Docela jsme tam bloudila.
Neslyšela jsem nic.
Najednou se přede mnou oběvil nějaký vysoký muž.
Měl hnědé vlasy a zelené oči.
Nebudu lhát, ale vypadal docela dobře.
Na tváři měl vážný pohled.
Měl volné kalhoty a zelenou mikču.
"Pardon, hledám Toma Kaulitze. Znáte ho?" Řekl hlubokým hlasem.
Ten hlas už jsem někde slyšela.
"Uum.." nec jsem nestihla říct, protože se najednou za mnou oběvil Tom a skočil mi do řeči.
Docela jsme se ho lekla.
"Kite co, co ty tady děláš?" Zeptal se Tom. Jeho hlas nezněl úplně šťastně.
Tom mě chytl za ramena.
Přitáhl si mě blíže.
Kit, to je ten, kerýmu umřel otec a vůbec ho to nezajímalo.
Fuj, proč ke tady?
"Říkal si, že sem jedeš na dovču, tak jsem si zabukoval jednu chatku tady poblíž. Dlouho jsme se neviděli. Jak se vůbec můj starej Tommík má? Vidím, že sis našel konečně přítelkyni. Doufám, že o tvých starých vztazích ví, jaký sukničkář jsi byl. Hah." Řekl.
"Hah, já sukničkář nebyl Kite. Jen jsem narodil od tebe neříkál jiným holkám, že jsou ty pravý a pak je opustil.
Právě, že já hledal jen tu pravou. A ne tohle je Kira a jme dobří přátelé." Odpálkoval ho.
Docela jsem zírala.
Snažila jsem se nesmát.
"Vidím, že si se nezměnil. Jsi to pořád ty." Řekl.
"Počkat, jak jsi vůbec věděl, že jsem v tomhle hotelu?" Zeptal se zmateně Tom.
ČTEŠ
Můj majetek- 𝐓𝐨𝐦 𝐊𝐚𝐮𝐥𝐢𝐭𝐳
Teen Fiction"Jsem celá jen tvoje." Šeptla jsem Tomovi do ucha. "To já vím." Svůdně odpověděl Tom. Zkousla jsem si svůj spodní ret. Byl tak hrozně sexy. ___________________________________________ Jmenuji se Kira Davidson. Je mi 20let. Dříve jsem ve firmě KAULI...
